Slaný

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Slaném.

• Městská radnice
• Kostel Nejsvětější Trojice
• Bývalá kolej piaristů
• Kostel svatého Gotharda
• Renesanční Modletický dům
• Okresní dům, novorenesanční budova bývalého okresního úřadu
• Budova Okresní hospodářské záložny čp. 518
• Velvarská brána
• Černá bašta
• Kaple Božího hrobu

Historie

Na území města Slaného a na Slánské hoře jsou četnými vykopávkami doložena různá osídlení ve starší i mladší době kamenné.

Středověk

Podle kroniky Václava Hájka z Libočan bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Neklanem (přesnější by bylo datum 746–747 a založení knížetem Nezamyslem). Již toto bájné vyprávění renesančního pisatele, které z hlediska moderní kritiky pramenů nelze brát vážně, však ukazuje na starobylost, která tomuto města byla v průběhu staletí dávána.

Trhová osada Slaný vznikla v období raného středověku, nejspíše již v 11. století, při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do Saska, kterou zde protínají další vnitrozemské cesty. Přestože nepatřila mezi významná zeměpanská hradiště, nacházely se zde některé lokální knížecí úřady mj. soudní instance. V průběhu 12. století zde vzniká expozitura benediktinského kláštera v Ostrově u Davle, který v okolí získává majetek nejspíše přímo od panovníka. Mniši zde zakládají také nový kostel zasvěcený sv. Gothardu, jehož úctu ostrovský klášter šířil. Nejspíše ještě do konce 12. století nebo nedlouho poté zde vyrostla románská trojlodní bazilika, předchůdce dnešního farního kostela. Majetkové državy několika zejména církevních institucí na území významné osady a v jejím blízkém okolí byly také důvodem, proč se panovníkovi nepodařilo povýšit ji na město dříve. Základním předpokladem tohoto kroku totiž bylo majetkové scelení lokačního území a vytvoření majetkového zázemí v okolí.

Přesné datum vysazení nového královského města není známo. Stalo se tak mezi roky 1295–1305; r. 1295 ještě královským městem nebylo, ale povýšení udělil král Václav II., který r. 1305 zemřel. Nedlouho po založení bylo nové město opevněno. V roce 1371 jej zasáhl ničivý požár, bezprostředně po něm začíná obnova města včetně novostavby farního gotického kostela sv. Gotharda.

Krátce po vypuknutí husitských bouří r. 1419 opouští město ostrovští benediktini, kteří se do něj již nikdy nevrátili, a do města přichází reformní kněží strany podobojí. Slaný se dokonce ocitnul mezi tzv. šesti vyvolenými husitskými městy, která měla být spasena při nadcházejícím konci světa očekávaném radikálními kazately. V květnu 1420 došlo ke zvratu, kdy město obsadila Zikmundova vojska a navštívil ho dokonce sám panovník, který zakročil proti příznivcům husitství. V březnu 1421 však otevřeli měšťané brány opět husitskému vojsku a stali se součástí pražského městského svazu. V něm zůstali až do dobytí a vyplenění města vojskem radikálnějšího táborského svazu pod vedením Jana Roháče z Dubé v dubnu 1425, jehož součástí se potom stali na dalších deset let. Po porážce táboritů v bitvě u Lipan r. 1434 se město poddalo vládě panské jednoty a r. 1436 přijalo Zikmunda za krále. Slané nadále patřilo k umírněnému utrakvistickému proudu, r. 1452 podpořilo volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem. Král Jiří z Poděbrad pak městu věnoval mnoho výsad.

Novověk

Nekatolické město se účastnilo protihabskurských povstání r. 1648 i r. 1618, kdy zde pobývala rodina vzdorokrále Fridricha Falckého. Po porážce stavovského odboje nastává zásadní zlom v dějinách města, které z hrdého královského a krajského města stává městem poddanským, neboť je panovníkem prodáno Martinicům sídlícím v nedalekém Smečně. Za třicetileté války pak bylo město poškozeno pobytem válčících armád.

Vlastník reprezentovaný Bernardem Ignácem z Martinic se ve městě choval pragmaticky, práva měšťanů byla omezena ve prospěch jeho panství. Na druhou stranu tato významná osobnost své doby vtiskla Slanému barokní ráz. Roku 1655 založil při renesančním hřbitovním kostele Nejsvětější Trojice za hradbami města františkánský klášter a uprostřed kostela nechal vystavět jako jeho srdce Loretánskou kapli. Přímo na hlavním náměstí založil r. 1658 Piaristickou kolej, která zajišťovala vzdělání na úrovni středního školství a pro vrchnostenskou správu panství vystavěl budovu čp. 1 zvanou "Martinický dvůr". Roku 1662 dal vztyčit na Slánské hoře tři kříže na znamení Kalvárie a r. 1665 nechal na dalším tehdy holém pahorku směrem ke Smečnu vystavět kapli Božího hrobu, nejstarší v Čechách.

Až do roku 1960 bylo Slaný sídlem vlastního okresu, v uvedeném roce však bylo včleněno do okresu Kladno. V roce 1992 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný
• 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný
• 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný
• 1949 Pražský kraj, okres Slaný
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

V městě Slaný (9731 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní úřad, berní správa, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, revírní horní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., českoslov., method., synagoga), františkánský klášter, státní reálné gymnasium, obchodní škola, zemská hospodářská škola, divadlo, městské museum, okresní nemocnice

Průmysl a živnosti: továrna na elektr. baterie, na cukrovinky, na umělá hnojiva, chemická továrna na výrobu lučebnin, továrna na kartonáže, na farmaceut. přípravky, na stroje ČKD, na velocipedy a motocykly Michl, na letecké motory Michl, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev, cihelna, elektrárna, čedičový lom, 3 mlýny, plynárna, 3 stavitelé

Služby: 12 lékařů, 6 zubních lékařů, 3 zvěrolékaři, 7 advokátů, notář, Česká banka, biografy Humanita a Legion, 2 fotoateliéry, 2 geometři, 21 hostinců, hotely Elznic, Pošta, Praha, Pražák, Slaný, V kufru, 3 kavárny, lázně, lékárny U orla, U páva, 10 restaurací, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Svépomocná záložna, 6 vináren, zlatník, zubní ateliér

Ve vsi Dolín (přísl. Želevčice, 761 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cihelna, holič, 4 hostince, konsum Včela, kovář, lom, 2 půjčovny mlátiček, pekař, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, 2 trafiky, velkostatek Rubeš

V obci Kvíc (přísl. Kvíček, 1227 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

autodílna, 2 výrobny cementového zboží, 3 cihelny, holič, 5 hostinců, kovář, konsum Spořilov, kovář, krejčí, 2 mlýny, obuvník, 5 obchodů s lahvovým pivem, pojišťovací jednatelství, přádelna bavlny, 8 rolníků, řezník, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 trafiky, továrna na velocipedy, 2 zámečníci

Ve vsi Netovice (160 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

hostinec, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Ve vsi Trpoměchy (194 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

družstvo pro rozvod elektrické energie v Trpoměchách, hostinec, 2 rolníci, trafika, velkostatek Baňka

Osobnosti

• Jan Šultys z Felsdorfu (* ? - 21. června 1621, Praha), narozen ve Slaném, primátor Kutné Hory, člen direktoria za stavovského povstání, jeden z popravených 27 českých pánů na Staroměstském náměstí
• Dominik František Kynský (1777–1848), básník a překladatel činný hlavně v Brně, narozen ve Slaném
• Karel Alois Vinařický (1803–1869), spisovatel a překladatel
• Martin Alexander Přibyl (1803-1871), kněz, archivář, archeolog, básník
• Josef František Frič (1804–1876) - právník
• Antonín Fiala (1836–1912) - amatérský meteorolog
• Václav Beneš Třebízský (1849–1884), kněz a romanopisec, narozen v nedaleké Třebízi, studoval ve Slaném
• Ferdinand Velc (1864–1920), malíř, historik umění, novinář
• Miloslav Stiebr (1865–?), profesor na Karlově univerzitě, právník a soudní historik
• Karel Scheinpflug (1869–1948), spisovatel, podnikatel
• Josef Holub (1870–1957), malíř, narozen ve Slaném
• Alois Tvrdek (1870-1943), středoškolský profesor, překladatel a spisovatel, narozen ve Slaném, působil na obchodní akademii v Kolíně. Autor knihy Vzpomínky slanského rodáka ....
• Jan Malypetr (1873–1947), politik, předseda československé vlády, zemřel ve Slaném
• Josef Procházka (1874–1956), český klavírista a hudební skladatel
• Rudolf Urbánek (1877–1962), historik, profesor na Brněnské univerzitě
• Alois Mezera (1889–1945), architekt
• Josef Kylies (1890–1946), malíř, zakladatel uměleckého slánského uskupení Trhlina
• František Šimek (1898–1964), český malíř a fotograf
• Václav Vilém Štech (1885–1974), historik umění, novinář
• Václav Nejtek (1899–1958), akademický sochař
• Olga Scheinpflugová (1902–1968), herečka, narozena ve Slaném
• Václav Smetáček (1906–1986), skladatel, dirigent
• René Černý (1914–1950), důstojník čs.armády, člen Obrany národa
• Eduard Hradec (1918), urolog
• Jaroslav Suchý (1926–1975), antropolog
• Josef Pacák (1927–2010), profesor organické chemie na Karlově univerzitě
• Karel Frolík (1928–1989), špión
• Zdeňka Ortová (1961), spisovatelka
• Viktor Kalivoda (1977–2010), sériový vrah, narozen ve Slaném
• Jiří Tlustý (1988), hokejista