Podlešín

Galerie

• Podlešínský viadukt od západu

• Bývalá kasárna PLRO nad obcí

• Konce obce u hranice s obcí Zvoleněves

• Nádraží

Historie

V malebném údolí Svatojiřského potoka se již roku 1052 připomíná počátek obce. Historické prameny poukazují i na hrad který zde stával.

Ke kostelu vyšehradskému se třemi poplužními dvory patřily roku 1088 i tři vinice, ze kterých asi pochází jméno „Vinice“, které se dodnes dochovalo pro návrší severní strany hranic katastru Drnova. V rozlehlém okolí stály uhelné doly a jeden důl na těžbu železné rudy patřící někdejší Pražské těžařské společnosti. Doly jsou již zaniklé. Dle soupisu památek historických a uměleckých v politickém okrese Slánském z roku 1904 připomíná se Podlešín v starších listinách jako Potlýštín, později pak Potleštín. V záznamu je uvedeno, že v hliníku cihelny Kocourkovy nynější číslo popisné. 96 Ferdinanda Pokrupy, bylo nalezeno letenské pohřebiště s bronzovými náramky a sponami typu duchcovského (uloženo v Zemském muzeu Pam. XV.182). Na rozhraní obce pod Bechovem bylo nalezeno sídliště z doby císařů římských s jamami popelnic, zvířecí kosti, tuhované střepy se žlábkovitými ozdobami, bronzová spona, železné struhy, železný rozpadlý předmět, brusle kostěná, kamenný brousek, hojné zbytky jeleních parohů řemeslně zpacovaných, pilkou řezaných (uloženo v Zemském muzeu Pam. XVII.420). Na obecním pozemku u zastávky dráhy poblíž domku č. p.95 byla nalezena vrstva kulturní se zbytky nádob typu hradištního (uloženo v Zemském muzeu Pam.XVI.742). Na protějším poli přes koleje dráhy byly vyorány nádobky únětického typu. Balbín nazývá Podlešín hradem, je tedy možné, že věděl , kde tvrz stávala. V zakládající listině koleg. Kostela svatého Václava ve Staré Boleslavi se tu připomíná také hrad. Nad obcí se vypíná na jihovýchodní straně táhlý vrch, který v roce 1872 prořízla Pražsko-duchcovská dráha a který až do dnešního dne nese své pojmenování „Ritterberg”. Z pojmenování této polohy se lze domnívat, že naznačuje hradiště nebo tvrziště, které němečtí kolonisté po třicetileté válce tak nazvali. V knize „Město Slaný a jeho památnosti” z roku 1928 je poznamenáno, že se roku 1052 připomíná Svérad z Podlešína. Roku 1088 patřila zde 3 popluží se třemi vinicemi ke kostelu vyšehradskému. Odtud asi nese své jméno „Vinice” zachované dodnes, návrší na severní straně u hranic katastru obce Drnova. V okolí Podlešína na severní straně jsou zaniklé doly (nynější č. p. 60 a 62 a halda Maxmiliánka) na železnou rudu a uhlí. Dolové výměry patří Kamenouhelné společnosti v Kladně. Od Podlešína na straně jižní ve stráni zvané „za vrchem” jsou zaniklé doly Eliška I a II na rudku. Dolové výměry vlastnil Ing. Leopold z Prahy. V době dolování uhlí v katastru obce kolem roku 1852 byla obecní pečeť označena hornickými kladívky. Od roku 1865 byla zavedena nová obecní pečeť „Místní obec Podlešín”.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný
• 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný
• 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný
• 1949 Pražský kraj, okres Slaný
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

V obci Podlešín (637 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

3 cihelny, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, obuvník, 4 rolníci, 2 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, stavební družstvo Lidový dům, trafika, truhlář