Buštěhrad

Památky

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Kladno#Buštěhrad.

• areál hradu - jeho zbytky jsou zakomponovány do pozdější domovní zástavby a vytváří tak zajímavý architektonický unikát
• barokní zámek s parkem - dlouhou dobu chátrající zámek v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí
• klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže - v těsné blízkosti zámku, s působivou vnitřní výzdobou
• raně barokní budova ZUŠ - bývalé sídlo správce, později fara
• morový a toskánský sloup - oba v blízkosti zámku
• pozdněgotický pivovar - přestaven v barokním stylu dle stavitele Anselma Luraga, poslední pivo vyexpedováno v roce 1967
• barokní kapličky - rozeseté po městě i okolí. Jde celkem o pět staveb – dvě nevelké uzavřené kaple se zvoničkou a tři výklenkové kapličky:
  • kaple sv. Maří Magdalény, na Náměstí u býv. pivovaru pod zámkem
  • kaple sv. Prokopa, v západní části města v Prokopově ulici. Zatímco ostatní čtyři pocházejí z 18. století, tato je mladší, z roku 1898.
  • kaplička sv. Anny, na jv. kraji města u hřbitova (křižovatka silnic na Číčovice a Lidice)
  • kaplička sv. Salvátora, jv. od města, při téže silnici blíže k Lidicům
  • kaplička Nejsvětější Trojice, severně od města, v poli po levé straně silnici do Vrapic.

• Hradní brána

• Tzv. „morový“ sloup s hlavicí zdobenou reliéfem P. Marie Staroboleslavské

• Pivovar

• Výklenková kaplička sv. Salvátora

Historie

Území Buštěhradu je osídleno již několik tisíciletí, jak dokládají archeologické nálezy ve městě i v blízkém okolí. K nejzajímavějším nálezům patří kostrová pohřebiště z mladší doby hradištní (950–1200 n. l.). První zmínku o vesnici však nalézáme až v listině týkající se majetku kláštera v Oseku, kterou potvrdil pražský biskup Daniel v roce 1209 a ve které byl mimo jiné jmenován i statek ve vsi „Busczewes“.

Další informace nalézáme ve druhé polovině 14. století, kdy se Buštěves stala majetkem rodu z Braškova a zároveň také pražského patricije Františka Rokycanského, který zakoupil i blízkou Okoř a přestavil ji do podoby gotického hradu. Dalším významným majitelem vesnice byl Bedřich z Ředhoště, kterému se podařilo ji sjednotit v jeden celek. Ale již jeho syn Albrecht o ves přišel vinou finanční tísně ve prospěch bohatého měšťana Pešíka od Stříbrné hvězdy, který velmi výhodně provdal svou dceru Kateřinu za Jindřicha Libštejnského z Kolovrat, přičemž ta jako součást věna, obdržela právě Buštěves. Tímto se obec dostala do područí Kolovratů, jednoho z nejbohatších a nejmocnějších českých panských rodů, který se zde usídlil na bezmála dvě stě let.

Páni z Kolovrat dokončili přestavbu gotického hradu Buštěhrad v mohutnou pevnost s mnoha masivními dělovými baštami, díky čemuž patřila stavba k největším hradům své doby nejen ve středních Čechách. Později v 16. století pokračovali majitelé v přestavbě obytných budov, takže hrad měl nakonec podobu pohodlného, takřka zámeckého sídla s masivním opevněním. Z této nádherné goticko-renesanční stavby se však díky pozdějšímu vyplenění a následnému rozebírání na stavební materiál dochovaly jen skromné torzální zbytky.

Do historie Buštěvsi zasáhl nejvýrazněji pan Jetřich z Kolovrat, který se zasadil o povýšení vsi u krále Vladislava Jagellonského. Ten dekretem z roku 1497 povýšil „Buštěves pod zámkem Buštěhradem“ na město Buckov a udělil mu právo hrdelní, várečné a trhové, rovněž znak a modrý pečetní vosk.

Posledním Kolovratem vlastnícím buštěhradské panství byl pan Zbyněk Novohradský z Kolovrat (+1630), jenž mimo jiné se svou manželkou Annou Magdalenou Popelovou z rodu Lobkoviců hostil na zdejším hradě dne 30. října 1619 protestantského panovníka Fridricha Falckého při jeho příchodu z Německa do Prahy. Bylo to s podivem, neboť buštěhradský pán byl známým katolíkem. Král nocoval v tzv. letohrádku (Lusthausu), který patří dodnes mezi nejzachovalejší části z někdejšího hradu. Zdejší Kolovraté díky katolickému smýšlení a přímluvám vlivných příbuzných unikli po prohře Fridricha Falckého a českých protestantských stavů konfiskaci majetku a zachovali si nadále i jisté postavení. Na počátku 30. let 17. století však panství skrze další sňatek ovdovělé Marie Magdaleny Popelové z Lobkovic s knížetem Jindřichem Juliem dostává do majetku bohatých a mocných vévodů ze Saska-Lauenburgu. Ti však v Buštěhradě nesídlili, neboť panství bylo zle poškozeno tehdejší válkou. Vdova po Kolovratovi s oblibou sídlila na svém zákupském zámku a sama vévodská rodina měla své hlavní sídlo v západočeském Ostrově u Karlových Varů, který již tehdy (pro jeho skvostné zahrady a přepychové vybavení) označovali současníci za osmý div světa.

17. století bylo pro Buštěhrad dobou velmi nepříznivou. Nejprve byl během třicetileté války téměř kompletně vypleněn a vypálen roku 1632 ustupujícím saským vojskem pod velením Schönfelda, který dokonce nechal odvézt zvony, křtitelnici i pivovarský kotel. Veškeré naděje na obnovu hradu, když se poměry uklidnily a vrchnost našetřila jisté prostředky, byly následně zmařeny rozsáhlou morovou epidemií v roce 1680, které údajně podlehli všichni obyvatelé městyse!

Následně bylo ze severočeského Zákupska, které patřilo buštěhradské vrchnosti, dovedeno na Buštěhradsko nové německé obyvatelstvo. Poprvé k tomu došlo již roku 1682. Němečtí dosídlenci doplnili přeživší české poddané. Noví usedlíci si dlouho uchovávali svojí řeč a ještě kolem roku 1780 se na Buštěhradsku vedle češtiny též mluvilo tzv. německým horským nářečím. Nakonec se však potomci zákupských Němců počeštili a německý ostrov (v českém moři středních Čech) zanikl.

K obnově panského sídla došlo až o několik desetiletí později především díky nové majitelce Anně Marii Františce Toskánské (1672–1741), manželce posledního velkovévody toskánského z proslulého rodu Medici. Velkovévodkyně, která odmítala žít ve své nové italské vlasti, se raději zdržovala na svých českých statcích a v první polovině 18. století se zasadila o počátek výstavby nového buštěhradského zámku. V dalších stavebních aktivitách pokračoval zeť velkovévodkyně - bavorský vévoda Klement František Bavorský. Po smrti jeho ženy – vévodkyně Karolíny (jediné dcery někdejší velkovévodkyně Toskánské) – zdědil panství Buštěhrad bavorský kurfiřt Maxmilián Josef, za jehož panování bylo na panství u sousedních Vrapic poprvé objeveno uhlí. Takže v roce 1781 byly otevřeny dvě štoly – Josef a Gottfried (poblíž dnešní železniční zastávky Kladno-Vrapice).

V roce 1805 získal panství Ferdinand Habsburský a od něho Ferdinand V. Dobrotivý, tím se panství stalo částí komplexu císařských velkostatků, kde setrvalo do roku 1918, kdy se stalo majetkem Československé republiky jako státní velkostatek.

V letech 1915 až 1919 patřil Buštěhrad mezi místa, v nichž byli ubytováni obyvatelé jihotyrolského údolí Ledro (rakouští příslušníci italské národnosti), nuceně evakuovaní do Čech před frontou 1. světové války. Celkem v městečku našlo svůj dočasný domov přibližně 129 osob (27 rodin), část z těchto obyvatel (cca. 45 osob) bylo ubytováno v restaurantu U Bečvářů, který stojí v městečku Buštěhrad necelých 200 let. V Buštěhradě tehdy pro potřeby vysídlenců působili i italská učitelka a kněz.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
• 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
• 1878 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Kladno
• 1893 země česká, politický i soudní okres Kladno
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Kladno
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kladno
• 1945 země česká, správní i soudní okres Kladno
• 1949 Pražský kraj, okres Kladno
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

Ve městě Buštěhrad (přísl. Bůhzdař, 3435 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evangel. kostel, chudobinec, Společenstvo živností obchodních, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

lékař, cukrárna, 2  autodopravci, nákladní autodoprava, biograf Skála, 2 cihelny, drogerie, 2 galanterie, hodinář, 12 hostinců, 2 hotely Bůhzdař a Buštěhrad, 2 kapelníci, knikupec, konsum Včela, lékárna, 2 modistky, obchod s obuví Baťa, pila, pivovar, sklenář, Živnostenská záložna v Buštěhradě, stavební a bytové družstvo, stavební podnikatel, státní velkostatek, vetešník, 3 zahradnictví, zubní ateliér