Bratronice

Historie

Obec leží na starodávné lovecké cestě, která vedla z Prahy do Zbečna a odtud pokračovala dále až na hrad Křivoklát. Touto cestou putovali čeští panovníci se svojí družinou, když v lesích kolem křivoklátského hradu pořádali hony a štvanice na zvěř. O stezku, kterou připomínají dodnes zachované milníky s vytesanými kříži, zdejší původní obyvatelé pečovali a udržovali ji. Protáhlý tvar obce dosvědčuje podle článku na webu obce skutečnost, že vznikala na vysekané lesní mýtině podél starobylé cesty. Milníků se dochovalo celkem pět a dva z nich jsou v Bratronicích (na zahradě u sokolovny a poblíž fotbalového hřiště).

Již ve 14. století získala obec právo zákupní. Místní svobodní osadníci tak mohli volně disponovat se svým majetkem a mohli ho tak prodat nebo se odstěhovat. Za to odváděli panovníkovi poplatek ve formě peněz nebo obilí. Protože ale král vždy neměl na zaplacení svých dluhů, hradil své dluhy přenecháváním obcí. Tak také roku 1460 panovník Jiří z Poděbrad přenechal Bratronice spolu s okolními sídly (Žilinou, Novým Strašecím či Unhoští) Bořivoji mladšímu z Lochovic. Ten v té době vlastnil i hrad Okoř.

Dalšími majiteli Bratronic byli páni z Donína, kteří je získali díky sňatkům a jako dědictví. V roce 1555 obec vlastnil Ferdinand I. Habsburský. Protože neměl na splacení dluhu Bořitům z Martinic, zastavil jim Bratronice. Hned následujícího roku však své závazky splatil a obec se panovníkovi navrátila zpět. Majitelem obce se následně stal Albrecht z Valdštejna a pak též Fürstenbergové.

Mezi lety 1842 a 1897 bylo podle katastrálních map zbouráno 20 % zástavby a 25 % nově postaveno: jednak po obvodu návsi místo starších budov, jednak v centru návsi a podél silnic na východní a západní straně vsi. Do roku 1964 bylo zbouráno 18,5 % objektů vzniklých před rokem 1897 a počet objektů se zvýšil o 65 %, takže 54 % celkové zástavby tvořily stavby realizované po roce 1897. Zástavba probíhala jak ve středu návsi a po jejím obvodu, tak podél silnic na východě, jihu a západu vsi, a sady v severovýchodní části Bratronic začaly být rozpracelovány a zastavovány rodinnými domky městského typu, které již nevycházejí z tradiční lidové architektury. Mezi lety 1964 a 2002 byla již původní urbanistická struktura narušena. Zbouráno bylo 8,6 % objektů, počet objektů se zvýšil o 17,2 %, takže 22 % domů pocházelo z doby po roce 1964. Zástavba probíhala zejména na místě původního pásu středověkých ovocných sadů, kde nová parcelace již odpovídala spíše městské zástavbě, na západní straně se vesnice dále rozrůstala podél komunikace. Rozparcelovávány a zastavovány jsou též zadní části hlubokých středověkých parcel podél návsi, původní polní cesty po obvodu vsi byly přeměněny v obslužné komunikace v nové zástavbě. Návesní rybník byl změněn v betonovou požární nádrž, původní velká náves se rozpadla na dvě hlavní menší centra (u kostela a u požární nádrže), zatímco ostatní nezastavěné plochy původní návsi získaly charakter obslužných či průjezdných komunikací. Současná územně plánovací dokumentace původní urbanistický koncept nerespektuje. V roce 2011 byla projednávána například výstavba skladů zemědělské techniky u bývalé usedlosti Borek, zástavba bývalého dobývacího prostoru cihelny zónou výroby a služeb nebo výstavba víceúčelové vodní nádrže Stošavka na Lhoteckém potoce severně od vsi, poblíž Borku.

Během první světové války padlo 16 bratronických občanů a na jejím konci roku 1917 byly pro zbrojní účely zrekvírovány čtyři z pěti zvonů z kostelní věže.

Osobnosti

V Bratronicích působil houslový virtuos František Ondříček, jehož děda v letech 1820 až 1840 vyučoval na bratronické škole, dále zde žije významný český dopravní odborník Richard Burgr a žil zde český herec Petr Haničinec, který v obci v listopadu 2007 i zemřel. Ke zdejším rodákům se řadí Ladislav Kníže, virtuos ve hře na akordeon, J. V. Čermák, architekt, řezbář a sochař, dále akademický malíř Vilém Trsek, překladatel a spisovatel Čeněk Ibl či matematik Karel Pelcl.