Vráž

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Bartoloměje na návsi se datuje od roku 1380.

Dominantou obce Vráž je věž kostela sv. Bartoloměje. Jeho mohutná věž má díky dlátkovitému tvaru střechy charakteristickou siluetu. Střecha věže je zcela mimořádně opatřena dvěma dvojramennými kříži. Kostel je poprvé zmiňován v roce 1380 v tzv. vizitačních aktech pražského arcibiskupství.

• Hřbitov, na kterém je pohřbena operní pěvkyně Marta Krásová.

Historie

První zmínka o obci je v historických písemných pramenech činěna k roku 1320, kdy se připomíná rychtář ve Vráži ("iudex de Wraz"). Z další zprávy z roku 1357 vychází najevo, že ves byla součástí panství příslušného k nově vybudovanému hradu Karlštejnu. Hrad, který dal vybudovat císař a český král Karel IV. byl stavěn v letech 1348 - 1355. Při hradním kostele Nanebevzetí Panny Marie byla zřízena kolegiátní kapitula majetkově zajištěna krom jiného i platy z obce Vráž. Osudy obce Vráž jsou shodné s dějinami panství hradu Karlštejn. V roce 1625 byly statky příslušné ke Karlštejnu a s nimi i Vráž předány k užívání královně. Před předáním karlštejnského panství královnině komoře bylo panství v roce 1622 odhádáno a ve výčtu příslušných vsí byla jmenována i Vráž. V roce 1631 byly hrad a panství zastaveny Janovi Kavkovi Říčanskému z Říčan (+ 1645). Z jeho tří dcer Ludmila Benigna, vdaná za Františka Matyáše ze Šternberka (+ 1650), nakonec získala větší díl Karlštejna a prodala jej synovi Janovi Norbertovi hr. ze Šternberka (+ 1678). V roce 1693 bylo českou královskou komorou panství karlštejnské odhádáno a rozhodnuto o jeho prodeji s výjimkou hradu, který se stal opět vlastnictvím krále. Nakonec získala panství v roce 1705 císařovna Eleonora. Po ní dědily a užívaly panství manželky panovníků jako věnné panství české královny. A to až do roku 1755, kdy Marie Terezie věnovala statek nově zřízenému Ústavu šlechtičen na Hradčanech. Ten byl vrchností až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
• 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
• 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun
• 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun
• 1949 Pražský kraj, okres Beroun
• 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
• 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1651 - Soupis poddaných dle víry z Panství Karlštejnského

V průběhu třicetileté války utrpěla obec velké škody pro veliké durchcuky lidu vojenského, jsouce na největší generální silnici. V roce 1651 žil v obci jediný sedlák a tři chalupníci, celkem 8 dospělých osob.

Sedm selských usedlostí (statků) bylo pustých.

We wsi Wraži

• Jan Dwořák poddaný sedlák 40 let katolík

• • Anna poddaný manželka 36 let katol.

• • Jakub poddaný syn 20 let katolík

• Waczslav Wosmyk poddaný chalupník 50 let katolík

• Jan Kwerka poddaný chalupník 65 let katolík

• • Marta poddaný manželka 49 let katol.

• Waczslaw Šenkýř nepoddaný chalupník 60 let katolík

• • Anna nepoddaný manželka 32 let katol.

...v němž farář se chovával, ale nyní jedno pro schuzelost lidu a druhé pro veliké durchcuky lidu vojenského, jsouce na největší generální silnici, vychovati se nemůže...

Záduší Sv. Vavřince v Pečicích, Sv. Václava v Lodenici, a Sv. Bartoloměje na Vráži jest všechno pusté a žádných desátkův k nim nepřináleží, dluhové ačkoliv se některé vynacházejí však pro pustotinu vesnic k nim přináležejících nyní platiti se nemohou, když někdy služby boží tam se konají tehdy mají svobodu vzíti kněze odkud dostati mohou.

na hradě Karlštejně dne 12. Aprilis, léta přítomného 1651

Václav Želecký, panství karlštejnského purkrabí m. p.

Rok 1654 - Berní rula

Ještě v roce 1654, tedy 6 let po skončení třicetileté války, byl pouze jediný z osmi vrážských statků osazený, sedm statků bylo stále pustých:

• 1x rolník osazený, 7x rolník (statek) pustý

• 2x chalupník osazený, 1x chalupník (dům) pustý

Rok 1932

V obci Vráž (1014 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

výroba cementového zboží, 3 cihelny, cukrář, obchod s dobytkem, 2 holiči, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 obuvníci, obchod s lahvovým pivem, pekař, řezník, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vráž, obchod se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnictví