Bzová

Zajímavosti

Větrný mlýn byl postaven zhruba koncem první poloviny 16. století. Větrný proto, že obcí neprotéká žádná říčka ani potok. Dlouhou dobu byl jedinečnou zvláštností nejen v obci ale i v okolí. Byl viditelný ze všech stran, díky své nadmořské výšce 420 m. nad m. Byl to tedy nejvyšší bod obce. Po roce 1839 byl adaptován na obytný dům. Nynější objekt je ve státní památkové péči.

Sluneční hodiny. Na domě č.p. 131 jsou umístěny jedny z 2894 slunečních hodin v České republice. Jsou to hodiny svislé, typ ukazatele šikmý.

Kaplička se zvonicí. Dnešní zděná kaplička se zvonicí byla postavena po požáru v roce 1877. V minulých dobách sloužila kaplička k různým účelům – umísťovali se zde zemřelí před konáním obřadu, konaly se u ní různé náboženské obřady, ale hlavně se používala jako zvonice při klekání, úmrtí místního občana nebo při živelných katastrofách. V obci se zvonilo po dlouhou dobu tj. od druhé poloviny 16.stol až do první poloviny 20. stol.

Bzová má také svůj malý podíl na národních dějinách. V č.p. 38 se narodil otec stavitele Národního divadla v Praze Josefa Zítka.

Název obce. Existují dvě varianty vzniku názvu obce Bzová. Avšak nikdo neví, který je ten správný. První říká že, název vznikl od okrasného keře bezu místo se nazývalo bezová, později Bzová. A druhá v níž se praví, že v dobách dávnověku se rozprostíraly kolem dvou památných hradů Točník a Žebrák hluboké lesy, v nichž knížata a králové pořádali lovy. Při nich prokazovali neocenitelné služby nadhaněči se psy, zvaní psovodi. Tito psovodi se usídlili nedaleko obou hradů uprostřed lesů. Osadě, kde se usídlili se začalo říkat Psová, později Bzová.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1390. Tento údaj byl vzat z Retrospektivního lexikonu obcí let 1850 až 1970. Autoři tohoto lexikonu vyčetli tuto první zmínku o existenci Bzové z knihy dr. Antonína Profouse a dr. J. Svobody: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. V této knize se vykládá název obce Bzová a současně se uvádějí roky některých písemných dokumentů, vztahujících se k obci. Na prvním místě je uveden rok 1390 s textem: „1390 zemřel Jindřich, původem z Plzně,ve vsi Hlohovičky a Matěj ze Bzové ves získal“. Je víc než pravděpodobné, že tuto první zmínku nemůžeme brát jako rok vzniku nebo založení obce, když je tohoto roku jmenován Matěj ze Bzové. Obec musela být starší, jinak by Matěj neměl přídomek ze Bzové. Vznik vsi Bzová musíme spojovat především s hradem Žebrák (ke kterému byla připoutána až do 17. března 1405) a její další vývoj i s hradem Točník. Jestliže hrad Žebrák vznikl v polovině 13. století, pak tu musel být někdo, kdo sloužil pánům a kdo pro ně prováděl různé práce. Lze se proto právem domnívat, že to byli obyvatelé vsi Bzová. Nejspíše doprovázeli se svými psy panstvo při lovech, které tehdy byly významnou činností, a pravděpodobně konali služby na samotném hradě. Tyto služby bzovských obyvatel poznal i král Václav IV., který byl ve druhé polovině 14. století častým hostem na Žebráce a po vystavění hradu Točníku jim dává v roce 1405 určitá privilegia za služby na hradě.

Zakladatel obecní kroniky Antonín Milka popisuje vznik obce Bzová takto: „Dle dějepisné pověsti vznikla obec Bzová počátkem 17. století jako „víska“ mezi lesy. Byla postavena v lesích na místě zvaném Zábisk. Toto místo mělo však špatnou polohu, byly tam bystřiny a močály, a proto se osadníci odstěhovali na místo, kde nyní obec Bzová stojí“. Faktem je, že na Zábisku jsou dodnes známky původního osídlení. Setkáváme se tam s elipsovitým valem zhruba jeden a půl kilometru dlouhým, s hrází rybníka a jeho pozůstatky, s terasovitými poli a jinými zajímavostmi. Na tomto místě byly také v roce 1926 nalezeny střepy nádob s pěknými ornamentálními ozdobami.

Z období třicetileté války víme, že obec Bzová byla uchráněna od spálení, ale od ostatních utrpení, jako byl plat vrchnosti či drancování vojskem nikoli. O tom, že na tom byla Bzová trochu lépe než obce jiné, svědčí fakt, že v roce 1650 bylo v obci zpustlých jen 5 hospodářství a 5 chalup.

Od 15. do konce 17. století se dochovalo jen velmi málo písemností. V letech 1750 až 1850 patří obec nadále k točnickému panství. Z důležitých dokumentů se zachovaly katastry, a to Josefinský katastr z roku 1785 a stabilní katastr z let 1839 – 1850. V roce 1848 byla zrušena robota a obec se stala nezávislá na panském vedení. Přesto řada obyvatel na panském pracovala (např. v lese či ve dvoře v Točníce), ale již za mzdu.

Konec devatenáctého a počátek dvacátého století znamenal pro obec rozkvět. Obyvatelům se podařilo obnovit obec po živelných pohromách, které jí postihly v polovině 19. století (např. ničivý požár celé obce v roce 1877, který má na svědomí krásné barokní statky).

Během první i druhé světové války se občané zúčastnili odboje a někteří z nich bohužel nepřežili. Na jejich počest byly v obci postaveny dva pomníky u budovy dnešního obecního úřadu (dříve školy).

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
• 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice
• 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice
• 1949 Pražský kraj, okres Hořovice
• 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
• 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932

V obci Bzová (678 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

holič, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, 3 obuvníci, pekař, řezník, tesařský mistr, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Bzovou