Vlašim

Historie

Počátky města

Archeologické nálezy prokazují existenci sídliště již v době před 30 tisíci lety př. n. l. V době před 2 tisíci lety př. n. l. zde v okolí sídlili Keltové, o 500 let později Germáni, následováni Slovany.

Ve starých kronikách pochází první zmínka o městě ze 13. století. Z roku 1303 pochází zmínka o hradu. V roce 1318 zde založil na místě někdejšího hradiště Hynek z Vlašimi tvrz, která měla chránit brod přes řeku Blanici. Dochovaly se z ní pouze části uvnitř okruhu dělostřeleckých bašt. První písemná zmínka o městě (tehdy městečku) pochází z roku 1320. Tuto informaci odkryl papež Pius XII. v souvislosti se svatořečením Anežky České. V té době byla Vlašim městečkem a byla přechodně rozdělena na dvě městečka.

Do roku 1363 vládli v okolí pánové z Vlašimi, o kterých však neexistují žádné písemné materiály. V období let 1363 až 1413 převzala zdejší panství generace z Jenštejna, jak se již od této doby pánové z Vlašimi nazývali. Během působení Jana Očka z Vlašimi byla Vlašim povýšena z městečka na město.

V letech 1442–1546 zde vládli Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Za Mikuláše Trčky z Lípy byl rozšířen hrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem Ferdinandem I.

Na město byla Vlašim povýšena v roce 1580. Do roku 1588 došlo ke dvěma předáním města do rukou rytířských rodů: nejprve to byli Markvartové Stranovští ze Sovojovic a o čtyři roky později Klenovští ze Ptení. Po nich do roku 1621 vládli Vlašimi Vostrovcové z Kralovic, kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Jan patřil ke třiceti direktorům, kteří vystupovali proti králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl koruně a město roku 1621 pánům z Talmberka.

Novověk

Největší podíl na obyvatelstvu měli protestanté, kteří však trpěli za dob rekatolizace, což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v Ratajích, Domašíně a Vlašimi. Měšťané mučili městského hejtmana a rozkouskovali mu i hlavu. Po vyplenění tehdejšího kláštera svaté Barbory v Benešově narazili na královská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce 1645, během třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město vypálili a zanechali v troskách.

Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří v městě sídlili až do roku 1945.

Novodobá historie

V roce 1895 bylo město napojeno na železniční síť. V roce 1914 byla spuštěna turbínová elektrárna rakouské firmy J.M. Voith, což pomohlo zde začínající pobočce firmy AEG. V roce 1918 pomohl rozvoji hospodářství obuvní průmysl a v roce 1935 se zde usídlila zbrojovka Sellier & Bellot.

Za dob vlády komunismu byla v 70. letech velká část původní maloměstské zástavby z 20. let zbourána a bylo zde vystavěno panelové sídliště. V souvislosti s výstavbou přehrady Želivka (1968–1975) byla také místní železniční trať, vedoucí do tehdejších Dolních Kralovic, zkrácena do Trhového Štěpánova. Staré Dolní Kralovice byly později zaplaveny a byla vystavena nová zástavba Dolní Kralovice.

V srpnu 1992 zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnohými opravami. V dnešní době probíhá revitalizace centra města, došlo k opravě vlakového i autobusového nádraží a náměstí v centru města jsou rekonstruována, především díky využívání fondů Evropské unie. V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
• 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim
• 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim
• 1949 Pražský kraj, okres Vlašim
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

Ve městě Vlašim (3628 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, lidové sanatorium, obchodní grémium, 9 továren na obuv, 19 výrobců obuvi, 2 cihelny, vápenice, mlýn, 2 pily, pivovar Karla Auersperga, sbor dobrovolných hasičů, městská elektrárna, hospodářské sladištní družstvo ve Vlašimi, lesní družstvo obcí a osad soudního okresu vlašimského, lidové družstvo hospodářské a konsumní pro soudní okres Vlašimský a Dolno-Kralovický, vývoz sušených hříbků, První Vlašimská výrobna lihovin a obch. vínem Gans a Sušický, 2 velkostatky

Služby (výběr):

4 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 2 autodílny, 4 autodopravci, bio Sokol, 4 cukráři, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, geometr, 3 hodináři, 10 restaurací, 2 hotely, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, 3 kožišníci, lékárna, akad. malíř, 2 obchody s motocykly, nožíř, obchod s obuví Baťa, První česká vzájemná pojišťovna v Praze, radiopotřeby, realitní kancelář, Městská spořitelna ve Vlašimi, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, Zemědělská lidová záložna ve Vlašimi, Živnostenská záložna ve Vlašimi, 3 stavitelé, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 4 železářství

V obci Bolina (přísl. Bolinka, Skalkov, 375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 bednáři, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pila, 16 rolníků, 3 trafiky, truhlář

V městysi Domašín (968 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, samostatný městys se později stal součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cihelna, 3 hostince, hrnčíř, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 8 obuvníků, 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Domašín, 2 trafiky, 4 truhláři

V obci Hrazená Lhota (přísl. Znosím, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

hostinec, 2 kováři, obuvník, 2 trafiky

V obci Nesperská Lhota (přísl. Hradiště, Polánka, Chobot, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradišti, 4 hostince, mlýn, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky

Osobnosti

Zde narozené

Zpracováno především podle seznamu slavných vlašimských rodáků na www.mesto-vlasim.cz.

• Ferdinand Heller (1824-1912) – skladatel, sbormistr a učitel hudby
• Saturnin Heller (1840-1884) – architekt
• Servác Heller (1845-1922) – spisovatel, žurnalista a politik, mladočech
• Vladimír Chalupa (1872-??) – generál, legionář v Rusku
• Harry Jelínek (1905-1986) – podvodník kterému se podařilo americkým zájemcům „prodat“ Karlštejn
• Luděk Jeništa (*1961) – politik, poslanec, senátor, od roku 2002 starosta města
• Emanuel Kovář (1861-1898) – lingvista a etnograf
• Zdeněk Krušina (*1963) – teolog, vikář benešovský a farář ve Vlašimi
• Jan Očko z Vlašimi († 1380) – druhý pražský arcibiskup a první český kardinál
• Jan Pláteník – živnostník, zakladatel první České občanské záložny
• Libor Procházka (*1974) – hokejista
• Miluše Poupětová (*1963) – malířka
• Anna Roškotová (1883-1967) – malířka, sestra Kamila Roškota
• Kamil Roškot (1886-1945) – architekt
• Michal Rozsíval (*1978) – hokejista
• Michal Řepík (*1988) – hokejista
• Moric Schidlof – purkmistr, lékař, ředitel záložny
• František Augustin Slavík (1846-1919) – autor díla Dějiny města Vlašimě
• František Šebek – architekt, stavební podnikatel, mecenáš
• Antonín Norbert Vlasák (1812-1901) – katolický kněz a dějepisec
• Adolf Auersperg (1821–1885) – ministerský předseda Předlitavska
• Tomáš Kucharčík (*1970) - hokejista

Zde působili

• Emil Artur Longen (1885-1936) – dramatik, herec, spisovatel, ve Vlašimi strávil mládí
• František August Brauner (1810-1880) – právník a politik, ve Vlašimi působil jako soudce v letech 1841–45