Divišov (Okres Benešov)

Památky

Křesťanské památky

Související informace naleznete také v článku kostel svatého Bartoloměje (Divišov).

Divišovský kostel sv. Bartoloměje, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony.

Druhou památkovou budovou je barokní děkanství naproti kostelu, obytná patrová budova s mansardovou střechou, střední část průčelí má bosované lizény. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě Antonín F. Zástěra v roce 1753.

V kryptě je mimo jiné i pochována Eliška (Alžběta) sestra krále Jiřího z Poděbrad, manželka Jiřího Holického ze Šternberka, který vlastnil nedaleký hrad Český Šternberk.Zemřela v roce 1468 ve věku 50 let.V kostele se nachází i populární kopie obrazu Panny Marie Divišovské z římského kostela Ara coeli.

Židovské památky

Vedle křesťanského a převažujícího protestantského lidu žili do 20. století v Divišově i Židé, kteří si postavili svoji modlitebnu - Divišovskou synagogu. První zmínky o židech nalezneme v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze 2 rodiny a na konci 18. století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 - již celkem 133 osob. Za první republiky počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem synagogy vystavěné v pozdně klasicistním stylu s půlválcovou apsidou. Bohoslužby se konaly cca do 30. let 20. století. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5-6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do třicátých let 20.století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Po roce 1950 byla budova adaptována na kadeřnictví, vnější vzhled byl zachován. V dnešní době je kompletně opravená a sídlí zde muzeum mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem.

Rabíni a správcové synagogy:

1852 - 1860 - Lazar Freund
1893 - 1905 - Jindřich Schwarzkopf
1906 - 1912 - Rudolf Glaser z Ledče
1913 - 1917 - Mojžíš Reither

poté nepravidelně zajížděli do obce rabíni:

Adolf Loewy z Uhlířských Janovic
Alois Schircus z Uhlířských Janovic a
Rudolf Blán

Starostové židovské náboženské obce:

1892 - 1910 - Vilém Meisl
1911 - 1916 - doktor Alfréd Kafka
1924 - 1939 - Karel Justitz

Své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem od roku 1776. Dnes je možné tento hřbitov s barokními a klasicistními náhrobky nalézt u dálničního sjezdu Šternov. Druhá světová válka znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově.