Planá

Historie

Počátky osídlení, doložené nálezem zlomku dvou zásobnic při severním okraji města, sahají již do 9. století. Systematický archeologický výzkum provedený v kostele sv. Petra a Pavla na konci 70. let 20. stol. prokázal, že v místech svatyně leželo již v 10. a 11. stol. slovanské sídliště. Ve 12. stol. se zde rozkládalo pohřebiště, na němž byl patrně v místech starší dřevěné svatyně vybudován na poč. 13. stol. dnešní kostelík.

Židovská komunita v Plané

Židé jsou v Plané doloženi od počátku 17. století, kdy zde měli 5 domů a žádali povolení k výstavbě šestého. Z počátku se směli usazovat pouze na zámeckém předměstí, kdežto hrazené město a svatopeterské předměstí jim bylo uzavřeno. Skupina jejich domků při městském rybníku se nazývala „Judenvorstadt“ - Židovské předměstí.

Za hraběnky Marie Maxmiliány Terezie ze Sinzendorfu byli židé vypovězeni z města, uváděna jsou data 1668, 1680 a 1687. Vypovězení židé se usadili v sousední Chodové Plané a Drmoulu. Plánský židovský hřbitov však zůstal zachován a pohřby příslušníků i potomků vypovězených židů zde probíhaly i v pozdějších letech.

Do Plané přicházejí židé znovu v době vlády Josefa II. Zanedlouho zde již žilo 32 židovských rodin, které vlastnily 9 domů. Novodobá židovská obec byla ustanovena teprve ve 2. polovině 19. stol. Např. v roce 1890 žilo ve městě 129 židů, ale hřbitov, na který se pohřbívalo až do poč. 19. stol., již obnoven nebyl. Modlitebna byla zřízena v domě čp. 100/I, její stavba byla odstraněna v období třetí říše. Hřbitov se rozkládal v místech nynější Slovanské ulice v blízkosti domu čp. 109/II. Také on zcela zanikl a jeho místo dnes není patrné.

Městský znak a pečeť

Planá získala znak již v průběhu 15. století. Podobu městského znaku zobrazuje v plném rozsahu nejstarší známá městská pečeť z roku 1473. Zachována je však zpráva o městské pečeti z r. 1433, jejíž podoba není známa. Na pečetním znamení je zobrazena hradba s bránou a dvěma věžemi. Prostor mezi věžemi vyplňuje znak Elsterberku s kosmým břevnem, který v klenotu obsahuje páva.

Za zprostředkovatele znakového privilegia je nejčastěji považován Bušek ze Žeberka, který v r. 1473 vyprosil povýšení městečka Planá na město.

V r. 1661 polepšil František Arnošt Šlik městský znak tím způsobem, že elsterberský erb nahradil šlikovským a přidal nad štít helmici s přikryvadly a figurou ze šlikovského znaku. Město dnes užívá polepšený „šlikovský“ znak.