Mýto (Okres Rokycany)

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jana Křtitele na náměstí
Kostel svatého Štěpána na návrší směrem východně z města, ke kostelu vede z města Stromořadí Svatopluka Čecha, lipová alej vysázená roku 1906
Socha svatého Antonína Paduánského u cesty ke kostelu svatého Štěpána
Kaple svatého Vojtěcha na návrší severně od města, místo s výhledem na Mýto a Brdy
Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
Fara
Přírodní památka Štěpánský rybník, paleontologické naleziště klabavského souvrství českého ordoviku, u stejnojmenného rybníka zhruba 1½ km východně od města
Kařízský dub s břečťanem, památný strom (dub letní a břečťan popínavý) v zahradě u železniční trati v osadě Kařízek II
Sladovna – bývalý parostrojní pivovar roku 1895 přestavěný na sladovnu, technická památka

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336 v souvislosti s kupováním Mýta Petrem Rožumberským. To byl pro obec důležitý mezník, protože za Rožumberků získalo mnoho privilegií. Ve zmínce je Mýto označováno již jako městečko. Zanedlouho Mýto obdrželo znak. V roce 1360 bylo přemísťováno kvůli nedostatku vody. V roce 1379 byla v Mýtě sladovna, mlýn, lazebníci a 8 masných krámů. Zbirožské panství, které zatím převzalo obec, připadlo za husitských válek královi i s Mýtem. V čele obce se vystřídali Kolovratové, Štemberkové, Lobkovicové, a poté roku 1594 Koruna česká → další privilegia.

Následně začala třicetiletá válka. Kdysi výnosná zemská silnice přinášela jen pohromy v podobě vojsk. V roce 1641 první zmínka o poště. V 18.století Mýto ožilo. Ve třicátých letech byl přestavěn kostel Sv. Jana Křtitele. Nastal rozvoj cechů → v Mýtě třetí nejznámější cvočkařské centrum na Podbrdsku. Ve stejném cechu byli i pekaři. Rozvíjely se i ženské spolky. Cvočkaři si v té době ale moc dobře nežili. Za svůj denní výdělek si mohli koupit 3kg černého chleba; 2/3 hovězího; 300g vepřového; 150g másla, případně 6 vajec. V roce 1905 bylo Mýto povýšeno na město. Tou dobou vzniklo divadlo.