Lhota pod Radčem

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Jakuba a Filipa
• Socha sv. Jana Nepomuckého
• Venkovské usedlosti čp. 2, 3, 30, 31, 32, 51 a 70
• špýchar s kůlnou u čp. 33

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Je prokázáno, že obyvateli vesnice byli již od počátku Češi. V průběhu 14. století střídala Lhota často své názvy, např. Vlčkova, Včelákova, Dlouhá. Na kopci nad vesnicí, dnes zvaném Hrad stával hrad Mitrvald, ze kterého dnes zbyly jen ruiny. Ve 14. stol. vznikla také tzv. „Malá Lhota“, ze které se dodnes zachoval pouze mlýn. Třicetiletá válka znamenala vypálení obce včetně kostela a fary, dnešní kostel vznikl až v 18. století. Po třicetileté válce docházelo ke stěhování velkého množství obyvatel za lepšími životními podmínkami. V letech 1713–14 postihl obec mor. V roce 1792 byla postavena škola, která byla v roce 1881 přestěhována do lepších prostor. V roce 1890 žilo ve Lhotě 668 lidí, v roce 1900 už jenom 542 a po 1. světové válce, v roce 1921, 513. Po 2. světové válce a nástupu komunismu v roce 1948 se vyvíjela Lhota podobně, jako ostatní české vesnice. V roce 1952 došlo ke vzniku JZD, v roce 1958 do něj byl začleněn také mlýn. V období normalizace v roce 1973 byla postavena prodejna potravin, opraveny místní komunikace, kanalizace, obecní rozhlas a sportovní hřiště. V roce 1974 žilo ve Lhotě 380 lidí. V rámci tehdejších trendů bylo v roce 1978 sloučeno lhotecké JZD se zbirožským a o 2 roky později (v roce 1980) byl dokonce zrušen Místní národní výbor a celá Lhota přešla pod správu MěNV Zbiroh. 30. 6. 1980 se také naposledy vyučovalo ve lhotecké škole. Budova školy byla ale opět využita v roce 1990, kdy byl obecní úřad ve Lhotě obnoven a bylo zvoleno obecní zastupitelstvo. Do budovy školy se také přestěhovala knihovna a hostinec.