Holoubkov

Pamětihodnosti

• Markova vila - postavena 1908, architekt Jan Kotěra, rekonstrukce 2002.
• Hopfengärtnerova vila (zvaná Zámeček) - postavena 1890, rekonstrukce 2001, v současné době slouží jako dům s pečovatelskou službou pro seniory
• Plastika rakouského granátníka - socha granátníka z doby Marie Terezie, výrobek místních železáren, materiál litina; technická památka. Je více identických kopií této plastiky - u Slavkova, na zámku v Dobříši a novodobá replika na dvoře slévárny ve Strašicích.
• Bartošova vila - postavena 1902 pro ředitele železáren
• Šťastný domov - secesní vila naproti nádraží, postavena 1908
• Lípa v Kovosvitu - památný strom

Galerie

• Náves s hotelem

• Pohled na údolí s vrchem Trhoň od dálnice

• Pomník padlým ve světových válkách

• Bartošova vila ( švagr Maxe Hopfengärtnera)

• Panorama Holoubkovského rybníka

• Celkový pohled na obec

• Plastika granátníka v parku

Okolí

Okolí obce tvoří dva přírodní parky - na jihu Přírodní park Trhoň a na severu Přírodní park Radeč. Součástí těchto přírodních parků jsou jednolité lesní komplexy, vhodné pro turistiku i cykloturistiku. Na západ od obce se nacházejí Rokycany (8 km) a Plzeň (23 km), které slouží jako lokální centra.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1379, kdy byla „ves Holúbkov“ (villa Holubcow) uvedena v Urbáři rožmberském, soupise rožmberských statků. Ve zdejším kraji se dařilo železářství, které využívalo místních zdrojů surovin - železné rudy a dřeva okolních lesů. První vysoká pec je uváděna již na počátku 17. století spolu s několika hamry. Z toho vyplývá, že již v této době se musel nad vsí rozlévat rybník. Za třicetileté války byl Holoubkov vypálen a znovu osídlen až za 20 let. V 60. letech 19. století kupuje zbirožské panství německý baron Bethel Henry Strousberg, který má velké plány na industrializaci místního kraje. V Holoubkově rozšiřuje výrobu v železárnách a staví továrnu na železniční vagony. Plány jsou však příliš ambiciózní a tak čeká Strousberga zanedlouho bankrot. Železárny kupuje jeho bývalá pravá ruka Maxmilián Hopfengärtner. Už od poloviny 19. století se výroba začíná přeorientovávat na strojírenství - přesněji na obráběcí stroje. Tento výrobní program si místní závod udržuje do dnešních dnů. V třicátých letech 20. století těžce dolehla na zaměstnance strojírny Velká hospodářská krize.

V roce 1886 vzniká místní škola a ve stejném roce i sbor dobrovolných hasičů.

Od počátku 20. století se stává Holoubkov vyhlášeným letoviskem obyvatel Plzně i Prahy, hlavně díky okolním lesům, rybníku a dobré dopravní dostupnosti. O tom svědčí i velký počet vil v obci, nejznámější je Markova vila projektovaná Janem Kotěrou.

Na konci druhé světové války byla nedaleko obce u Rokycan vytyčena demarkační linie mezi Sověty a americkými jednotkami. Sám Holoubkov byl osvobozen 10.května 1945 vojsky Rudé armády.

V 70. a 80. letech mění centrum obce zcela svoji původně malebnou tvář letoviska z důvodu výstavby panelových bytových domů a objektů občanské vybavenosti. Vzniká také nový park, kam je přenesena socha granátníka z areálu továrny. Na přelomu tisíciletí byly opraveny dvě nejvýznamnější památky v obci - Markova a Hopfengärtnerova vila.