Pláně

Okolí

Pláně sousedí na severovýchodě s Ondřejovem, na východě s Vrážným, na jihovýchodě s Korýtky, na jihozápadě s Dražní, na západě s osadou Osojno a dále s Hvozdem. Na západ a sever od vsi leží údolí Osojenského potoka a Chladné.

Historie

Pláně jsou prvně zmíněny r. 1169, kdy je král Vladislav II. daroval manětínským johanitům. Vláda johanitů v Manětíně skončila prakticky v r. 1420, kdy Zikmund Lucemburský zastavil zdejší zboží svému straníkovi Bohuslavovi ze Švamberka. Když byl ale Bohuslav husity zajat a posléze přešel na jejich stranu, získal Manětínsko jako zástavu jeho bratr Hynek Krušina ze Švamberka. Po jeho smrti v r. 1455 zdědil Manětín s 19 vesnicemi jeho syn Bohuslav, člen jednoty zelenohorské a od r. 1473 nejvyšší hofmistr Matyáše Korvína. Jelikož Manětínsko bylo právně stále majetkem johanitů, získal je Bohuslav v r. 1483 od převora Jana ze Švamberka do dědičné držby a připojil je ke Krasíkovu. Jeho potomci pak drželi Manětín i s Pláněmi až do r. 1544, kdy jej koupil Volf mladší Krajíř z Krajku. Protože se zúčastnil povstání proti Ferdinandovi I. v r. 1547, nabytý majetek mu byl zkonfiskován. Téměř dalších 100 let se majitelé manětínského panství, jehož součástí Pláně stále zůstávaly, často střídali. Tento stav se změnil až v r. 1639, kdy Manětínsko získal hrabě Ferdinand Rudolf Lažanský z Bukové, jeho potomkům náleželo totiž až do zániku feudalismu v r. 1848.