Česká Bříza

Pamětihodnosti

• Kaple sv. Petra a Pavla

Okolí

Na severovýchodě Česká Bříza sousedí s Hromnicemi a Žichlicemi, na jihu se Zručí a na severozápadě s Třemošnou. Severně od vsi protéká v údolí potok Třemošná.

Historie

Původně byla ves nazývána Břízou, od roku 1575 se jmenovala Německá Bříza jako odraz změny vlastnictví půdy z tzv. starého českého práva na právo zákupní (německé) s dědičným nájmem polí, ale při zachování povinností robotovat na panském a placení dávek. Po druhé světové válce byla přejmenována nejprve na Břízku a v roce 1949 na Českou Břízu na žádost samotné obce z 22.5.1945. Zajímavostí je, že ještě v 18. století se dnešní Horní Bříza jmenovala Česká Bříza.

Česká Bříza byla poprvé zmiňována r. 1401, kdy patřila k proboštství rokycanskému a v roce 1421 král Zikmund Lucemburský zapisuje „wsi Habrovú a Březie“ proboštství rokycanského. V roce 1575 za císaře Maxmiliána II. koupilo hospodářsky silné město Rokycany původní vesnice augustiniánského probošství včetně Německé Břízy. V roce 1623, kdy je Německá Bříza součástí královského města Rokycany, vydala královská komora císaře Rudolfa II. výměr o konfiskaci některých statků města včetně čtyř vsí. Stalo se tak za jeho účast na protihabsburském povstání a tak mj. ves Německou Břízu převzal opat plaského kláštera Jiří Vašmucius. Od té doby se Rokycanští pokusili ještě v letech 1628 a 1660 o zpětvzetí odňatých vsí, vždy ale neúspěšně. O hospodářské situaci poddaných ve vsi Německá Bříza vypovídá Berní rula z roku 1654, podle níž je ves součástí panství Kaceřov přináležejícímu klášteru plaskému. Hospodařilo zde 9 sedláků, 3 chalupníci, z nichž jeden měl mlýn se dvěma koly, a 1 stavení bylo pusté. Sedláci měli pole o výměrách 18 až 24 strychů, chalupníci pole o výměrách 15 strychů. V roce 1826 kupuje klášterní panství Plasy v dražbě kancléř Klement Metternich. V roce 1848 je ve vsi 34 domů a 269 obyvatel.