Nýrsko (Okres Klatovy)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nýrsku.

Kostel svatého Tomáše

Kostel sv. Tomáše je jednolodní gotický kostel s valenou klenbou s lunetami patrně z první poloviny 14. století, první písemná zmínka nicméně pochází až z roku 1352 . Podle nýrského historika Josefa Blaua byl kostel ve středověku opevněný a sloužil jako útočiště obyvatel města . Tomu odpovídá i strategické umístění na kopci nad řekou Úhlavou s dobrým výhledem na okolí.

Zřícenina hradu Pajrek

Podrobnější informace naleznete v článku Pajrek.

Nynější zřícenina hradu Pajrek bývala dříve pohraničním hradem, který sloužil k ochraně nedaleké zemské cesty do Bavor. Hrad byl postaven v první polovině 14. století rodem Janovských z Janovic . Do dnešního dne se zachovala z hradu pouze zřícenina paláce a věže.

Židovský hřbitov

Podrobnější informace naleznete v článku Židovský hřbitov v Nýrsku.

Židovský hřbitov leží na kopci za městem necelý kilometr jihovýchodně od kostela sv. Tomáše. Dochovalo se zde přes 350 náhrobků, z nichž nejstarší datovaný pochází z roku 1715 . Areál je chráněn jako kulturní památka České republiky. .

Další památky

Pomník a hrob obětí okupace
Fara
Radnice
Muzeum královského hvozdu
Lesní divadlo Nýrsko

Galerie

Městské muzeum
Nýrská přehrada
Nýrská přehrada
Jezy u kempu
Kamenné divadlo
Pohled na Nýrsko od Nových Pocinovic
Pocinovické (Orlovické) jezírko
Pension ve Staré Lhotě

Město Nýrsko

Historie

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Původ názvu a význam slova Nýrsko je nejasný. Všeobecně přijímanou variantou je spojitost se staroslovanským slovem nyra znamenající jámu, brloh nebo noru . Patrně byl základ názvu stejný, jako například ve slově Nýřany. Jasný není ani význam přípony -sko. Podle Antonína Profouse jde o označení místa zaniklé vsi , podle jiných historiků tomu tak nemusí být vždy . Slovanský původ názvu města by naznačoval i původní osídlení Čechy, ti byli nicméně velmi rychle vystřídání německou většinovou populací a to až do konce druhé světové války. Méně časté vysvětlení názvu města usuzuje vznik z německé předpony neu- .

Nýrsko se nacházelo na úpatí šumavských hvozdů, později nazývaných Královský hvozd patrně již od 12. století . První písemná zmínka nicméně pochází až z 8. června 1327, kde je město zmíněno jako majetek královské komory v listině Jana Lucemburského, který svěřuje výnos ze cla Petrovi z Rožmberka společně s janovickým panstvím - šlo zde o výměnu za rakouskou Vitoraz . Město se nacházelo na obchodní stezce z Čech do Bavorska.

Město bylo od počátku rozděleno do dvou částí. Starší z nich - Horní Nýrsko - bylo soustředěno kolem kostela sv. Tomáše a spadalo do majetku nedalekého hradu Pajrek. Ten byl postaven před rokem 1356 pány z Janovic . Do téhož roku se datuje oddělení janovického panství od pajreckého, majitelem hradu v té době byl Něpr z Pajreka a z Janovic. Od roku 1379 vlastnil panství i s městem Nýrskem Ondřej z Pajreka. Během husitských válek se majitel hradu, tehdy Jan z Pajreka, střídavě přikláněl na obě strany. Nejdříve je doložené jeho veřejné přiklonění k Žižkovi a straně táboritů, roku 1426 však zradil a umožnil cestu do Čech bavorským a švábským žoldnéřům. Následujícího roku jej již katolická strana počítala plně ke svým přívržencům. Poté co však začali nabývat kališníci na klatovsku opět převahy, svou stranu opět změnil.

Dolní Nýrsko, vznikající při brodu přes řeku Úhlavu, patřilo k bystřickému panství. První zachované zprávy uvádějí jako vlastníka Sezemu, syna Protivy z Dolan, který panství koupil v roce 1339 . Roku 1358 vystupuje jako patron nýrského kostela jakýsi Bušek z Bystřice, snad jde o syna zmíněného Sezema. V následujících letech panství vícekrát mění svého vlastníka, od roku 1369 jím byl Boček z Vilhartic, který ale statky brzy prodává Rackovi z Prostiboře. Ten je roku 1379 zmiňován jako vlastník Bystřice, Nýrska a vsi Pláně.

Od konce 15. století je také doložený městský znak se stříbrnou věží s otevřenou branou na červeném poli . Zhruba ve stejné době se 22. září 1467 u Nýrska odehrála bitva mezi křižáky z Bavorska a pomocníky Jiřího z Poděbrad. Křižáci byli na hlavu poraženi, přes dva tisíce jich padlo do zajetí a jejich vůdce, pan Kyvolf, byl v boji zabit. Pohraniční šarvátky a loupeže byly aktuální ještě po dlouhou dobu. Do tzv. janovické vojny z počátku 16. století se zapletl i tehdejší majitel Pajreka - Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Za své zločiny byl roku 1520 v Praze popraven. Od té doby je hrad Pajrek označován jako pustý.

Během 15. a 16. století došlo postupně k sjednocování obou částí města. Roku 1444 prodal Habart Lopata z Hrádku polovinu bystřického panství Oldřichovi z Janovic, který roku 1446 dokoupil i druhou polovinu. Tím se obě panství dostaly do vlastnictví pánů z Janovic. K úplnému sloučení došlo ale až roku 1558, kdy se majitelem města stal Jan Koc z Dobrše, vlastník bystřického panství, který zakoupil již pustý hrad Pajrek a stal se tak vlastníkem jak Horního Nýrska, které patřilo do panství pajreckých, tak Dolního Nýrska.

Roku 1593 získalo Nýrsko městská práva. V 19. století byla v Nýrsku významná výroba modrotisku. Významným pro rozvoj města bylo železniční spojení s Plzní a Bavorskem přes Železnou Rudu z roku 1876 a 1877. Roku 1895 byla do Nýrska z Vídně přeložena továrna na výrobu brýlí W. Eckstein a spol (pozdější Okula). Příjmení Bloch, které patřilo zdejší vlivné židovské rodině, vedlo k žertovnému označení obce za Blochowitz. Po 2. světové válce byla většina německých obyvatel vystěhována. V 70. letech byla velká část staveb na náměstí původně Dolního Nýrska stržena, a to včetně kostela Čtrnácti svatých pomocníků.

Osobnosti

Josef Blau

Podrobnější informace naleznete v článku Josef Blau.

Josef Blau byl nýrský učitel, historik a městský kronikář. Narodil se v Nýrsku roku 1872 v rodině obuvníka. Vystudoval učitelský ústav v Praze, poté se vrátil zpět do okolí Nýrska, kde učil na okolních vesnických školách. Přímo v Nýrsku učil od roku 1929. Kromě toho vedl městskou kroniku a věnoval se historickým pracím, které mapovaly život obyvatel Šumavy.

Hans Watzlik

Podrobnější informace naleznete v článku Hans Watzlik.

Hans Watzlik byl česko-německý spisovatel. Narodil se roku 1879 v Dolním Dvořišti , do Nýrska se přestěhoval v roce 1902 , kde učil na místní měšťanské škole až do roku 1924 . Od tohoto roku se začal naplno věnovat spisovatelské činnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří například knihy Jiřina, Tři prózy nebo Farář z Dornlohu, za kterou byl v roce 1931 oceněn českou státní cenou za literaturu .

Max Reiser

Max Reiser byl nýrský rabín. Pocházel z Hausbrunnu, kde se narodil roce 1839 . V Nýrsku se stal rabínem v roce 1876 po smrti rabína Sterna. Byl literárně činný, sepsal celkem tři knihy - Rabbinische Weisheit , Rätsel a Biedermänner . Zemřel 5. ledna 1913 .