Jehnědí

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292, kdy král Václav II. tuto již osídlenou oblast věnoval Zbraslavskému klášteru. Kolonizace poříčí Orlice je předpokládána ve druhé polovině 12. století, pravděpodobně od Kojaty z rodu Hrabšiců, nejspíše vojenského velitele Trstenické stezky. V roce 1292 v Jehnědí královský dvůr, pod který spadalo 14 královských osad: Jehnědí, Kosořín, Loučky, Záleš, Džbánov, Oucmanice, Jiří, Štítka (dnes již zaniklá), Sudislav, Voděrady, Vlčkov, Sloupnice Dolní, Sloupnice Horní, Šůrová (zaniklá ves v místě Šuráňkova kopce). Již roku 1297 však bylo toto hospodářství zbraslavskému klášteru opět výměnou odebráno, Václav II. je s Vítkem ze Švábnic z rodu Hrabšiců, nejspíše velitelem Kladské stezky, vyměnil za Úpskou krajinu. Po roce 1297 se správní centrum přesunulo do Heřmanic a z Jehnědí se stala běžná ves, která poté bývala sídlem a majetkem zemanů, ti si zde však nevystavěli tvrz, ale obývali pouze opevněný dvůr. V roce 1404 zde držel zeman Václav z Jehnědí dvůr se čtrnácti selskými statky. Další majitelé, Václav a Přibík, bratři z Jehnědí, prodali v roce 1471 svůj majetek včetně Jehnědí městu Litomyšl. Jemu pak ves patřila téměř 4 století, až do zavedení obecního zřízení po roce 1848.

Z roku 1714 je písemně doložena zdejší rychtářská pečeť zobrazující kráčejícího českého lva s halapartnou v tlapách, obecní pečeť z roku 1833 zobrazuje jehně, nesoucí korouhev s křížkem. Jehně či beránek se objevují i na obecních razítkách po roce 1918.

Název obce je podle historiků odvozen od topolu bílého, staročesky nazývaného jahněda – topolový porost se nazýval jahnedie. Později byl název obce spojován s jehnětem, to se dostalo i do znaku obce. Přední levá nožka jehněte na znaku přidržuje český červenobílý praporec. Podle lidové pověsti zde prý kdysi z povozu vypadlo malé jehně, přepravované na trh, podle jiné verze výkladu se obec zaměřovala na chov jehňat či forman přejel jehně a snažil se ho probrat slovy „jehně, di“. Podle lidových pověstí se ves dříve jmenovala Černá ves podle temných vlky obydlených lesů v okolí.

Dějiny vsi zaznamenal jehnědský písmák a poslední ponocný František Pavlíček, který zemřel v požehnaném věku v březnu 1938, a v místě jeho úmrtí v lese Na Štítkách mu byl postaven kamenný pomníček, další jeho pomníček stojí od roku 2008 ve středu obce. V obci stojí také pomník obětem světových válek.

V letech 2008–2009 obec připravila a nabídla k prodeji 10 pozemků pro výstavbu nových domů.

V obci působí fotbalový klub FK 1980 Jehnědí, sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1892, TJ Sokol Jehnědí, který má v centru vsi sokolovnu a pod jehož hlavičkou hraje na zimním stadionu v Ústí nad Orlicí i jehnědský minihokejový klub. Pod hlavičkou TJ Sokol působí i místní divadelní ochotníci. Letecký klub Letka Jehnědí působí na místním letišti.

Před zřízením škol zajišťovali vzdělávání dětí i dospělých duchovní svatojiřské katolické farnosti a evangeličtí duchovní ze Džbánova a Sloupnice. Jehnědí bylo poprvé přiškoleno ke Svatému Jiří. Po roce 1876 byla v Jehnědí založena jednotřídní obecná škola pro Jehnědí a Hrádek, spadající pod padala pod c. k. školní radu v Litomyšli (svatojiřská škola spadala pod Vysoké Mýto). Škola zpočátku působila v pronajaté místnosti Šmejdířova statku č. p. 62, do školy začalo chodit 36 dětí a prvním učitelem byl pan Josef Havel. Od roku 1877 byla otevřena druhá třída, v prvním patře, vedle bytu učitelské rodiny, a v té době budova přešla do vlastnictví obce. Kolem roku 1900 navštěvovalo školu průměrně 60 dětí. Po roce 1935 zde zůstala jen 1. až 5. třída, starší děti dojížděly či docházely do měšťanských škol v Brandýse a v Ústí. V roce 1932 byl schválen projekt na výstavbu nové školy, po roce 1953 bylo zbouráno stavení č. p. 82 a po velkých problémech pak byla s pomocí brigádnické i materiální pomoci občanů stavba dokončena a v září roku 1956 otevřena. Měla jednu třídu národní školy a od roku 1957 též jednu třídu školky, v červnu 1966 byla otevřena druhá třída a až dosud se zde vyučuje 1. až 5. ročník základní školy ve dvou třídách, škola má i školní jídelnu. V době stavby školy byla již stará jehnědská škola uzavřena a děti dojížděly do jednotřídní národní školy v Hrádku. V roce 1965 bylo dokončeno dětské koupaliště před školou.

Jedna z posledních zmínek o obci se v médiích objevila začátkem roku 2013 po první přímé volbě prezidenta republiky, kdy starosta Milan Myšák na protest proti výsledku volby před obecním úřadem svěsil českou vlajku na půl žerdi a vyvěsil černý prapor, protože podle něj „slušnost prohrála s hulvátstvím, hrubostí a demagogií“. Vítězný kandidát Miloš Zeman přitom v této obci získal ve druhém kole 46 % hlasů.