Pustá Kamenice

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Anny
• Pomník zastřelených občanů v lese na hranici okresů

Historie

První písemná zmínka o obci, staré hornické osadě, se v dokumentech datuje k roku 1392. Název obce byl nejspíše odvozen tak, že "Pustá" má původ od pusté krajiny a "Kamenice" od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiné vysvětlení přívlastku "Pustá" pochází z období třicetileté války, kdy byla obec zničena Švédy. Zmiňuje se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název "Pustá". Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší než sousední obce Krouna, Otradov atd. Staršímu datu vzniku obce napovídá též zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vybudován zdejšími horníky kolem roku 1350.

Při sčítání lidu v roce 1584 žilo v obci 15 usedlých lidí. Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že zdejší lidé byli nejdříve uhlíři (pálili ze dřeva, kterého zde bylo vždycky dostatek dřevěné uhlí) a teprve později rolníky, až po vykácení hlubokých lesů, které se zde rozprostíraly.