Jaroměřice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jaroměřicích.

Jaroměřický zámek

Podrobnější informace naleznete v článku Jaroměřice (zámek).

Původně pozdně gotická tvrz založená Petrem Šedíkem z Kunčiny kolem roku 1505. Ten si jako první zvolil Jaroměřice za své stálé sídlo a na původní tvrzi nechal postavit své nové sídlo. Koncem 16. století nechal Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova celou tvrz přestavit a vybudoval renesanční zámeček s psaníčkovými sgrafity. Právě psaníčková výzdoba je velmi zajímavá. Rustika je doplněna ornamentními pásy kolem oken. V kruhových obrazech je znázorněn portrét mladého šlechtice (pravděpodobně sám Jan Blahoslav), portrét mladé šlechtičny (asi jeho manželka) a erby s iniciály jmen (IBKK = Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova, KLZW = Kateřina Lichnovská z Woštic). Celek doplňuje portrét starého šlechtice a staré šlechtičny, kde jsou pravděpodobně znázorněni rodiče Jana Bílského – Petr Bílský se svou manželkou. Psaníčka byla v pozdějších letech z nepochopitelných důvodů překryta obyčejnou omítkou. Až při opravě v roce 1944 bylo sgrafito znovu nalezeno a v průběhu čtyřicátých let byla sgrafitová výzdoba restaurována. Dokud tvořily Jaroměřice samostatný statek, sloužil zámek jako obydlí vrchnosti, do vybudování fary na Kalvárii zde bydleli kalvárští kněží, kteří tu žili jako součást Šubířovi rodiny. Podle nepřímých důkazů lze usuzovat, že na zámku byla i domácí kaple. Od 19. století byl zámek většinou pronajímán.

Jaroměřická křížová cesta

Stejně jako ke Kalvárii Jeruzalémské, tak i ke Kalvárii jaroměřické patří jako podstatná část křížová cesta. Zvláštností oproti běžné křížové cestě, která má 14 zastavení je to, že jaroměřická křížová cesta má zastavení pouze 11. Byl tedy upraven sled událostí a modlitby k tomu odpovídající. Také podobu mají jednotlivá zastavení různou. Z počátku je to kaple, poté pískovcové sloupy a nakonec obrazy. Jaroměřická křížová cesta je provedená v barokním slohu, začíná u dolního kostela Všech svatých v samostatné kapli zvané Pilátův dům. Trasa pak pokračuje starobylou lipovou alejí po svahu kalvárského kopce směrem k hornímu kostelu Povýšení Svatého Kříže na Kalvárii. Na nádvoří kostela je zastavení č. 9 ve formě obrazu, poslední dvě zastavení jsou také ve formě obrazů, které jsou umístěny v chrámu po obou stranách hlavního oltáře.

Za součást křížové cesty můžeme považovat i další památky znázorňující Kristovo mučení a smrt, umístěné v kalvárském areálu. Je to především vstupní brána Ecce homo, dále pak kaple hrobu Panny Marie, kaple hrobu Kristova, kaple Betlémská, kámen pomazání těla Kristova a nakonec i obvodová zeď s obrazy v jednotlivých výklencích.

Navrhovatelem cesty a uměleckého tvaru byl kdosi, kdo je nám znám pouze pod značkou P. D. S. del., zpracovatelem se podepisoval zkratkou M. Z. fecit. Jistý pan Mackerle, historik tohoto kraje vykládá tyto zkratky následovně: P. Dionys Straus, malíř hradišťského kláštera v Olomouci a křížovou cestu vytesal do kamene Michal Zirn, sochař v Olomouci.

Prvním velkým ctitelem Křížové cesty v Jaroměřicích byl sám zakladatel kostela, František Michal Šubíř z Chobyně. Po cestě chodil často a rád, hledal na ní uklidnění při pracovních problémech a útěchu až do své smrti. Na konci Křížové cesty byl po své smrti také uložen po boku své milované manželky v hrobce hlavního kalvárského chrámu.

Sochy svatých Cyrila a Metoděje

V letech 1863-1885 se na Moravě slavilo 1 000. výročí cyrilometodějské. Rok 1863 je datum příchodu obou věrozvěstů na Moravu, r. 1869 úmrtí sv. Cyrila a r. 1885 úmrtí sv. Metoděje. V Jaroměřicích znovu ožila tradice, domněnka, že tudy konali svou apoštolskou cestu do Čech. Tato misie sice byla spojována s kamenným křížem na návsi, ale zrodila se a uskutečnila myšlenka postavit v obci sousoší. Povedlo se to v roce 1886. O tom, jak se tato tradice v obci ujala, svědčí po půl století od postavení sousoší oslavované cyrilometodějské jubileum v roce 1935.

Kostel všech svatých

Uprostřed Jaroměřic, v samém srdci obce, stojí kostel Všech svatých. Není známo, kdy přesně byly položeny jeho základy. Jisté je jen to, že tu kostel stojí od dávných časů, kdy ještě patřily Jaroměřice pražskému biskupství. První zmínky o něm můžeme nalézt v kronice Vincencově, kde popisuje útok na biskupa Zdíka a doslova píše:

Jak ale vypadal původní kostel nám zůstane již navždy tajemstvím. Pravděpodobně byl v gotickém stylu, půdorysu kříže. Spodní část kostela se nám však zachovala dodnes, stejně jako klenba a sakristie. Do pilířů byly vytesány značky které jsou dnes skryty pod omítkou. Stavba, kterou dnes obdivujeme je ze 13. století, některé prameny dokonce uvádějí ještě o století dříve, kdy je tak uváděno podle tvaru a provedení žebroví v sakristii. Kostel byl mnohokrát přestavován, takže dnes vypadá jinak než v minulosti. Opravy se kostelu nevyhnuly např. v letech 1611, 1767, v roce 1804 byla provedena přestavba značného rozsahu tak, že ze staré budovy zbylo jen obvodové zdivo hlavní lodi a sakristie. Další opravy následovaly v letech 1905, 1943 a 1999. Dnes je kostel Všech svatých jednolodní stavba křížového tvaru se dvěma bočními, klenutými kaplemi. Dominantou je věž zakončená cibulovitou bání, ve které jsou umístěny zvony. Kostel Všech svatých byl do XV. Století kostelem farním. Poté byla fara přesunuta do Biskupic a po třicetileté válce do Jevíčka. Po dostavení kostela na Kalvárii se stal dolní chrám kostelem filiálním.

Významnou památkou kostela je náhrobek Jana z Linhartic. Ten byl manželem jedné z majitelek Jaroměřic, sídlil tu a také tady zemřel. V kostele po něm zůstal renesanční náhrobek z roku 1562, umístěný na epištolní straně kněžiště u oltáře ve zdi. Je zhotoven ze železa a je na něm vyobrazena postava rytíře v brnění, který má hadem ovinutou nohu. Na okraji kolem náhrobku je také český nápis.

Historie

Odnepaměti vedla tímto krajem důležitá obchodní a strategická cesta. Ve slavné době říše velkomoravské spojovala Moravu s Čechami. Lidová tradice vypráví, že se tudy ubírali slovanští věrozvěstové, bratři Cyril a Metoděj, do Čech a zde se zastavili. V Jaroměřicích prý kázali a u potoka křtili, na místě, kde je nyní na návsi kamenný, tzv. cyrilometodějský kříž a u něho velké krásné sousoší z roku 1886.