Bystré (Okres Svitavy)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bystrém (okres Svitavy).

Kostel svatého Jana Křtitele

Původní stavba pocházela zřejmě ze 12. století a prošla řadou změn. Nejvýznamnější byla přestavba z roku 1601, kterou nechal provést Jan Bezdružický z Kolovrat. Roku 1692 došlo k dostavbě budovy fary, na jejímž průčelí můžeme vidět znak tehdejších majitelů panství – pánů z Martinic a Valderode. V roce 1682 založila hraběnka Anna Kateřina z Martinic s povolením papeže karmelitánské bratrstvo. Do dnešní podoby byl kostel vystavěn v letech 1722 – 1726 tehdejším majitelem panství Františkem Rudolfem z Hohenembsu. Kostel byl vysvěcen 27. října 1726, uvnitř byl ale vybaven pouze oltářem a kazatelnou, obojí pocházelo z původního kostela. Trvalo dalších 30 let, než byl kostel zcela vybaven. Poslední velkou opravu kostel prodělal v letech 1985 - 1986. Tuto opravu inicioval a řídil tehdejší děkan ThDr. PhDr. Eduard Broj.

Z bohaté obrazové výzdoby stojí za zmínku např. příběhy ze života Kristova, 11 obrazů apoštolů, obrazy křížové cesty. Nad hlavním oltářem se nachází obraz sv. Jana Křtitele, který doplňují sochy jeho rodičů – Alžběty a Zachariáše.

Zámek Bystré
Radnice

První radní dům byl postaven v roce 1560. Tento dům byl z části zděný a z části dřevěný a součástí byla městská šatlava. V roce 1716 se na popud Jakuba Hanibala z Hohenembsu začalo se stavbou nové radnice. Dokončena byla o tři roky později a na výstavbu vrchnost věnovala 330 kmenů dříví a 39 700 ks cihel. Budova byla zděná se sedlovou střechou a cibulovitou věží, která obsahovala hodinový stroj. V radnici byla také tehdy zřízena šatlava.

Roku 1844 byla radnice opravena, ovšem o 55 let později poškozena požárem. Další opravy byly provedeny ve 20. století. Roku 1947 byly vyměněny původní krovy a jako krytina zvolena namísto šindele břidlice. V letech 1974 - 1975 byly provedeny úpravy obřadní síně. Zatím poslední rekonstrukce byly provedeny v letech 2002 a 2004.

Budova radnice, budova kostela a cesta mezi nimi byly jedním z důvodů, proč se zde rozhodl režisér Vojtěch Jasný natočit filmy Všichni dobří rodáci a Návrat ztraceného ráje. Obě budovy tím získaly na slávě a nesmazatelně se zapsaly do historie.

Socha Panny Marie Sedmibolestné na náměstí Na podkově
Socha svatého Prokopa
Socha svatého Šebestiána
Pomník obětem 2. světové války
Sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého na mostě
Fara
Bývalá církevní škola s reliéfem Panny Marie
Sokolovna
Vápenka u bývalé střelnice Svazarm
Brtounova chalupa

Zajímavosti

Režisér Vojtěch Jasný si Bystré a jeho okolí vybral pro svůj film Všichni dobří rodáci, který byl natočen roku 1968, a pro jeho volné pokračování Návrat ztraceného ráje, které bylo natočeno roku 1999.

Historie

První písemná zmínka o městě Bystré pochází z roku 1200. V Kronice české od Václava Hájka z Libočan, kterou nelze brát jako věrohodný pramen, je v roce 1021 zmiňována tehdejší osada ležící asi kilometr na západ od dnešního města v místě zv. U kostelíčka. Název pochází od názvu potoka, na kterém osada ležela – Bystrý.

Po vypálení původní osady byla na Trstenické stezce postavena nová trhová ves Bystré (zmiňována roku 1349) ve tvaru podkovy. Prvními majiteli obce Bystré byly páni z Mokošína. Od roku 1213 ves patřila ke svojanovskému panství. Za vlády Karla IV. byla povýšena na město. V pozdějších dobách získalo město řadu privilegií – např. vybírání mýta, právo týdenního trhu a jiné. V 16. století se novým majitelem města stal Jan Bezdružický z Kolovrat, jenž nechal přestavět místní tvrz. Roku 1604 umírá a je pohřben v hrobce v místním kostele. Následujícími majiteli byli páni z Martinic, kteří zahájili v Hamrech (dnes část Bystrého) těžbu železné rudy. Za třicetileté války bylo město zpustošeno; v roce 1624 tudy táhl Albrecht z Valdštejna. V roce 1686 koupil bysterské panství Leopold z Valderode, ovšem roku 1707 jej ve veřejné dražbě kupuje Jakub Hanibal, hrabě z Hohenembsu, který nechal ve městě postavit radnici. Za jeho syna František Rudolfa byl položen základní kámen ke kostelu a založeny nedaleké lázně Balda. Roku 1869 rod Hohenembsů vymírá a bysterské panství připadlo císaři Františku Josefu II., který ho vlastnil až do vzniku Československa v roce 1918.