Brněnec

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1557, kdy patřil pod panství hradu Svojanov.

V prosinci 1789 prošlo Brněncem ruské vojsko, což trvalo několik dní. Přivalilo se ze sousední Moravy, táhlo přes Svojanov a Bystré do Poličky a dále do Čech. Místní obyvatelé si všimli jeho pestrého složení: v čele jeli kozáci s dlouhými píkami, za nimi následovali myslivci, granátníci a mušketýři.

Na začátku 19. století byly položeny základy místního průmyslu: kupní smlouvou z 13. září 1804 odkoupil František Diebl za 100 zl. pozemky od Jana Schwaba k vybudování papírny. Diebl pak o 10 let později (5. listopadu 1814) svou papírnu se všemi pozemky prodal za 28 000 zl. Jiřímu Schönovi. Další majitel továrny, Jiří Winarský, ji za 30 000 zl. v dubnu 1854 prodal židovskému podnikateli Izáku Löw-Beerovi, který ji vzápětí přebudoval na přádelnu vlny. Z té se postupně stala poměrně významná textilka; ve vlastnictví rodiny Löw-Beerů zůstala následujících 84 let, až do začátku německé okupace Sudet v roce 1938 (Brněnec se tehdy dostal přímo na hraniční čáru Třetí říše a „zbytkového Česka“), kdy byla arizována a později (24. února 1940) prodána vídeňské firmě Hoffmann. Textilka byla postupně přeměněna na pomocnou muniční továrnu, pobočku nacistického koncentračního tábora Gross-Rosen ve Slezsku. Právě sem do této továrny v letech 1944–45 sudetoněmecký podnikatel Oskar Schindler umístil cca 1100 židovských vězňů (Schindlerův seznam), čímž je zachránil před smrtí v nacistických vyhlazovacích táborech.

8. května 1945 byl Brněnec i s okolím osvobozen Rudou armádou a zdejší koncentrační tábor zrušen.

• V roce 1843 byl W. F. Stankem v Olomouci odlit zvon pro místní zvonici
• V roce 1867 měl Brněnec pouze 19 domů se 105 obyvateli, Podlesí se Zářečím 35 domů a 213 obyvatel.