Biskupice

Pamětihodnosti

• Biskupice (zámek)
• Hrad Plankenberk, zřícenina
• Kostel svatého Petra a Pavla
• Socha svatého Floriána
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Hradiště Hrubé kolo, archeologické naleziště

Zajímavosti

Biskupice se 3 roky po sobě zapsaly do České knihy rekordů.

Velikonoční pomlázka z osmi prutů (rok 2010)

Měří 55 metrů, výroba trvala 7,5 hodiny čistého času.

Vejce z vrbového proutí (rok 2011)

Vysoké 283 cm, obvod má 432 cm. Výroba trvala 23 hodin čistého času.

Zajíc z vrbového proutí (rok 2012)

Zajíc má přes břicho 3 metry a 29cm , hrudník má 2 metry a 3cm. Vysoký je 296 centimetrů. A jeho tlapka měří 77 cm.

Všechny tyto 3 rekordy je možné v současné době zhlédnout na návsi v Biskupicích.

Nejzajímavější akce v malebné vesničce je Biskupické kaléšek, který do vesnice patří už 13 let. Když ho duchovní otcové František Václavek a Oldřich Koudelka před lety u slivovičky vymýšleli, ani netušili, že jejich nápad jednou daleko přesáhne hranici kraje a možná i republiky.

Historie

Pravěké osídlení

Malá Haná byla v pravěku díky své výhodné pozici i úrodné půdě osídlena poměrně hustě. Archeologické nálezy dosvědčují, že člověk se v tomto kraji toulal již ve starší době kamenné, to jest před 27 až 12000 lety. Asi před 6000 lety dorazili na Malou Hanou také první zemědělci. Poté se zde vystřídalo velké množství lidských kultur,po kterých byly nalezeny mnohé vykopávky. Každá kultura měla nějaký typický znak.Na základě těchto znaků, poté vědci kultury pojmenovali.

Velmi významný byl také lid popelnicových polí, který u nás sídlil asi 1100 až 400 let př. Kr. Tito obyvatelé měli své sídliště mimo jiné poblíž dnešní biskupické vlakové zastávky, kde byly roku 1889 při stavbě železnice odkryty pozůstatky z této kultury.

Poté dorazil nejen do tohoto kraje, ale i na celé území našeho státu národ Keltů, který si podmanil původní obyvatelstvo a přinesl mu vysokou životní úroveň. Vládu Keltů však posléze smetla invaze germánských kmenů, které vystřídali od 6. století po Kr. Slované. Malá Haná tak v sobě během staletí ukryla velké bohatství v podobě pozdějších archeologických vykopávek. Po prehistorických kulturách se dochovala také různá hradiska.

Založení Biskupic

Jak již bylo uvedeno, přišli na naše území asi v šestém století Slované. Malou Hanou pak obsadili někdy ve století sedmém a osmém. Postupně zakládali obce, z nichž mnohé během staletí zanikly. Kdy a za jakých okolností vznikly Biskupice samozřejmě nevíme, stejně tak zůstane navždy tajemstvím původní pohanský název naší obce. Pravděpodobně se jednalo o jméno rodové, po nejstarším z rodu, a bylo zakončeno na -ice. Tak jako pohanské názvy vesnic Cetkovice a Sudice, která nesou jména po jistém Sudovi a Cetkovi. Oproti těmto jménům jsou Biskupice, Jaroměřice a Opatovice již názvy z období křesťanství, neboť byly pojmenovány po biskupovi, opatovi a biskupovi Jaromírovi.

Biskupice vznikly, stejně jako okolní vesnice Malé Hané, na ulicovém půdorysu. Ulice – náves byla založena po obou stranách potoka, přičemž směrem k plužině zůstala ulice otevřena. Později byla na tomto místě vystavena tvrz. Kostel stál mimo náves, což prozrazuje, že byl postaven později, než pohanská vesnice.

Biskupice ve středověku

Kdy se stala naše obec vlastnictvím biskupa, se nepodařilo zjistit. Mohlo to být však již v desátém století, kdy česká knížata rozdávala statky církvi a klášterům. Stejně tak náležela biskupovi sousední obec Jaroměřice a velká část lesa směrem na Kladky. Dosud byla řeč o biskupovi pražském, který do roku 1063 vykonával jako jediný tuto duchovní funkci. V uvedeném roce však vzniklo biskupství také v Olomouci, což se mladému pražskému biskupovi Jaromírovi pochopitelně nelíbilo. Dostal se s olomouckým biskupem Janem do velkých konfliktů, které musel posléze vyřešit samotný papež v Římě. Roku 1075 dojednal tedy papež mezi oběma duchovními smír, jehož důsledkem bylo odtržení Biskupic od pražského biskupství a jejich začlenění k biskupství olomouckému.

Někdy ve dvanáctém století došlo ke kolonizaci lesa u Biskupic. Cílem této činnosti bylo zvýšení výnosu ze statku olomouckého biskupa. Tak vznikly obce Kladky, Březinky a Nectava. V těsné blízkosti Biskupic byly také založeny vesnice Lhotka (jižně od naší obce) a Zelhotín, který ležel poblíž dnešní Nectavy. Obě tyto osady posléze zanikly. První listinné zprávy o Biskupicích pocházejí z roku 1262, kdy olomoucký biskup Bruno daroval naši obec k užitku olomoucké kapitule. O století později, roku 1361, koupil Biskupice markrabě Jan, bratr krále Karla IV. Krajina se mu zdála natolik výhodná, že zde nechal vybudovat pevný hrad Plankenberk. V roce 1513 prodává pán z Kynšperka naši obec Petru Šedíkovi z Kunčiny, kterému patří také sousední Jaroměřice a dokonce i Jevíčko. V zápisu v zemských deskách se poprvé uvádí, že v Biskupicích stojí tvrz.