Skuteč (Okres Chrudim)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Skutči.

Kostel Božího těla (bratří Lutkové), gotický z let 1383-1391
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1350 připomínán jako farní, 1655 jako děkanský
Mariánský sloup na Palackého náměstí se sochami Panny Marie Neposkvrněné, Sv. Václava, Sv. Ludmily, Sv. Josefa a Sv. Floriána
Pomník Františka Rubeše
Pomník obětem 2. světové války
Děkanství a pomník třetímu odboji
Okresní soud na náměstí Palackého
Gotický dům v Nádražní (dříve Masarykově) ulici
Tomáškův rodný dům s pamětní deskou
Bronzová busta Václava Jana Tomáška na žulovém sloupu z roku 1998 v Heydukově ulici
Pamětní deska T.G.Masaryka na rohu Havlovy a Heydukovy ulice (ve Skutči třikrát přednášel, naposledy těsně před 1. světovou válkou o Karlu Havlíčkovi)
Socha sv. Jana Nepomuckého (barokní)
Socha sv. Václava, u schodiště chrámu
Socha sv. Ludmily u děkanského chrámu
Pískovcová socha Sv. Antonína Paduánského z roku 1815 u kostela Božího těla
Panský špitál u gotického kostela Božího těla
Hrobka (hroby Švédů z třicetileté války)
Hrobka spisovatele Svobody (kopie pařížského Parthenonu) zbořena
Vstupní portál do katovny
Městské museum s památníkem Vítězslava Nováka
Kostel sv. Václava se sochou téhož světce v portálu před chrámem
Kaple Sv. Anny se železitým pramenem
Kaple ve Skutíčku
Boží muka u koupaliště a u rybníka
Původně gotický hrad Rychmburk s barokním kostelem ve stejnojmenné obci (od padesátých let Předhradí)
Rodný dům básníka Adolfa Heyduka (hostinec nedaleko Lažan) s jeho bustou
Okresní úřad (tzv. parlament)
Komenského škola s bustou biskupa Jana Amose Komenského
Nová kašna Sv. Jana na náměstí (náhrada za starou kašnu a kříž před radnicí zničené v padesátých letech)
Řada původně gotických domů na náměstí (podloubí zazděna po požáru)
Budova lékárny proti okresnímu soudu
Budova školy z první republiky v Havlíčkově ulici
Původně zájezdní hostinec Čertovina (s mansardovou střechou a studnou uvnitř budovy)
Vila malíře Gustava Porše proti Komenského škole
Barokní kostel na Štěpánově a blízké "Tři Lípy" s křížem
Letiště Skuteč na Humperkách
Rodný dům spisovatele Antonína Rybičky (Skutečského) s pamětní deskou
Rubešův dům čp.144 na náměstí, v němž 10.8.1853 básník zemřel
Radnice (městský úřad, původně stará škola) na náměstí
Přírodní park Horka s několika zatopenými lomy
Skutečská "moderna" - rohový čtyřpodlažní dům s půlkruhovými balkony z 20. let 20. století na nároží Havlovy a Rybičkovy ulice
Přírodní park Horka mezi Skutčí, Vrbatovým Kostelcem a Ležáky s desítkou zatopených granodioritových lomů, vytvářejících hluboká (až 60 m) romantická jezírka
Tři lípy - zdaleka viditelné staleté stromy na terénním zlomu směrem k Luži a Košumberku

Historie

Nejstarší doložené osídlení území Skutče je již z pravěku (Městské muzeum ve Skutči), což potvrzují mnohé nálezy šipek a škrabadel z tzv. polodrahokamů, nalezené v okolí (např. mezi Borkem a Malhoští) a uložené v městském muzeu.

První písemná zmínka o obci podél obchodní cesty pochází z roku 1289 . Zmiňuje se kostel Nanebevzetí panny Marie, přestavěný do gotické podoby Benešem z Wartenberka a jeho ženou Dorotheou Berkovou z Dubé roku 1355. Kromě řady gotických prvků a zvonů ve věži 35 m vysoké i sanktusníku je v něm dodnes zachována i renesanční kruchta, kamenná křtitelnice a pozdně gotická socha Mojžíše držícího desatero na podnoží kazatelny. Obraz Nanebevzetí panny Marie nad hlavním oltářem je kopií obrazu Petra Brandla, pořízené v 18. století. Z přibližně stejné doby jsou i chórové boční oltáře Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého (1761-1769). Další dva boční oltáře pod postranními renesančními kruchtami jsou barokní z roku 1729 (Sv. Anny matky Panny Marie, Sv. Františka Xaverského a Sv. Františka Serafinského). Na severní straně kostela byly v nedávné době objeveny středověké fresky. Kolem chrámu byl až do roku 1815 funkční hřbitov, poté se pohřbívalo u špitálního kostela. Dobře je dosud zachován ozdobný náhrobník Jana Felixe Chuchelského z Nestajova z roku 1732.

Kostel knížete Sv. Václava v dnešní místní části Lažany je dokonce starší, již z románské doby s románskými prvky zachovanými nejen ve věži a chóru. Je v něm pohřben majitel Rychumburského panství Berka z Dubé, který dal nejprve v kostele v Janovičkách, kam jí místní pastevci nosili ze soucitu jídlo a poté na blízkém hradě zazdít svou dceru Markétu. Při rekonstrukci hradu za první republiky se dokonce v gotickém výklenku lidské kosti našly. Berka byl vždy v době poutí vystavován, ale někteří poutníci z jeho oděvu odřezávali kožené řemínky a tak se od vystavování již v době „císařpána“ upustilo.

Předtím je historicky doložen i skutečský hrad Humperka, pravděpodobně převážně dřevěný, stojící na skále mezi dnešním skutečským letištěm a nádražím. Patrně již počátkem 13. století vzniklo dnešní hlavni náměstí za první republiky pojmenované Palackého s gotickými později několikrát přestavěnými domy a převážná část dnešní ulice k dnešnímu nádraží (Nádražní) dříve pojmenované Masarykova. Skuteč měla i právo hrdelní s popravištěm a podle Augusta Sedláčka i doložený dům kata s gotickým portálem (zobrazeným Karlem Liebscherem v dílu Chrudimsko Sedláčkových "Hradů, zámků a tvrzí českých") v dnešní Heydukově (Lažanské) ulici.

K roku 1457 je připomínáno jméno školního rektora Matěje, který byl zároveň písařem a zakladatelem nejstarší městské tzv. „Žluté knihy“.

Středověká Skuteč je známa jako otevřené panské město, že však zde nějaké opevnění a brány, které se na noc uzavíraly byly, dokládá i pohled na západní stranu náměstí z Fimberka s mohutnými zdmi na zadních stranách původně gotických domů a i tvar a název ulice Ve Fortně.

Ve Skutči byl církevní děkanát (zmiňovaný již roku 1655) a později dokonce vikariát. Pozdně renesanční budova děkanátu se zachovala v barokní přestavbě, v padesátých letech však byla zbořena obranná zeď kolem děkanství i s barokní bránou se sochou Panny Marie (socha se snad nalézá v depozitáři městského muzea). Podobný osud stihl i nedalekou barokní sochu Sv. Vavřince a ohroženo bylo i barokní schodiště do děkanského chrámu se sochami Sv. Václava a Sv. Ludmily nahoře a pomníku s křížem dole, z důvodu údajného rozšíření ulice. Schodiště i když tehdy neudržováno bylo zachováno budoucím generacím, odstraněn však byl velký litinový kříž Božího těla, stojící nedaleko na hlavním náměstí proti staré škole (dnes budova Městského úřadu). Duplikát tohoto kříže dosud stojí v malém parčíku na náměstí v blízké Proseči u Skutče.

Ve Skutči se v roce 1774 narodil významný pražský hudební pedagog a skladatel Václav Jan Tomášek, který je pohřben na Malostranském hřbitově, dnes upraveném na park (pomník ve tvaru velké Davidovy lyry). V budově městského muzea žil a tvořil hudební skladatel Vítězslav Novák, který zde složil kantátu Sláva Tobě Masaryku, provedenou poprvé na Wilsonově nádraží v sobotu 21. prosince 1918, při triumfálním návratu Tomáše Garrigua Masaryka po světové válce do Prahy.

Již v 18. století byla Skuteč sídlem okresního soudu (viz budova na obrázku za barokním Mariánským sloupem), dobré školy (dnes budova městského úřadu na náměstí) a ve století 19. dokonce i sídlem politického okresu. Přes náměstí tekl potok Jordánek, překlenutý před děkanským chrámem Nanebevzetí Panny Marie kamenným mostem, se sochou Sv. Jana Nepomuckého z roku 1750. Počátkem první republiky byl potok převeden do kanalizace a socha Sv. Jana Nepomuckého byla přemístěna ke gotickému domu v tehdejší Masarykově ulici, kde stojí dodnes. Byla postavena Sokolovna, později přeměněná v multifunkční kino. V té době vznikly i skutečské železité lázně kolem kostela Sv. Anny, kde na přelomu minulého a předminulého století koncertovali Vítězslav Novák a nuselský rodák, houslový virtuoz Váša Příhoda, který měl v Anenském údolí svoji vilu. Ještě celou první republiku byla Skuteč sídlem soudního okresu. Na okresním soudě působil spisovatel František Jaromír Rubeš, autor přísloví „nepozdravil u vrbiček“ a pojmu „pan Franc ze zámku“, který odpočívá od roku 1853 na místním starém hřbitově, který byl založen krátce poté, co se přestalo pohřbívat u děkanského chrámu (po roce 1815). Ve Skutči se také 30. října roku 1812 narodil spisovatel a humanista Antonín Rybička (Skutečský), jak dokládá pamětní deska na jeho rodném domě. Místní rodačkou je rovněž Máma Tippmanová neboli Marie Tippmanová (19. 9. 1886 Skuteč - 21. 5. 1965 Ústí nad Labem), která byla spisovatelkou románů pro ženy a dětské literatury. Za První republiky psala též do novin zejména "Národních listů". Hudební skladatel a dirigent Antonín Devátý, známý z dalšího působení v Plzni, se ve Skutči narodil 12. června. 1903. V dnešní ulici Československé armády čp.492 spatřila 25. března 1913 světlo světa též lidová malířka Marie Trojanová-Preclíková (zemřela v Praze 27.11. 2002), která malovala své obrazy nejen na Vysočině, ale i Krkonoších a Jižních Čechách.

V minulosti se Skuteč řadila mezi spíše větší města; v roce 1843 mělo město 3620 obyvatel, přičemž v Pardubicích v témže roce žilo 4017 obyvatel. Koncem 19. století dochází k poklesu zalidněnosti města a v roce 1890 při sčítání lidu vykázala Skuteč jen 3344 obyvatel.

Snem Skutečských občanů za první republiky, kdy počet stálých obyvatel města poprvé překročil pět tisíc, bylo založení a vybudování okresní nemocnice ve Skutči. Josef Klement Zástěra a doktor Zvěřina věnovali na tento účel svoje domy v tehdejší Masarykově ulici. Nástup okupantů a poválečná situace (přes 2 tisíce Skutečských občanů odjelo osídlovat Liberecko, zejména město Hejnice ) zmařila však všechny naděje.

Berní úřad byl ve Skutči zřízen v roce 1850, kdy převzal funkci berní ruly rychmburského panství a fungoval později jako okresní až do roku 1949. Potom byl přemístěn do Hlinska v Čechách. Od roku 1991 přísluší Skuteč okresnímu finančnímu úřadu v Chrudimi a od roku 2013 krajskému finančnímu úřadu v Pardubicích.

Státní gymnázium ve Skutči skončilo v šedesátých letech minulého (20.) století, dnes je ve Skutči církevní Gymnázium suverénního Řádu Maltézských rytířů.