Nasavrky (Okres Chrudim)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nasavrkách.

Zámek Nasavrky - zámek byl vybudován okolo roku 1600 na místě dřívější tvrze. Během doby byl zámek několikrát přestavěn do dnešní podoby dvoupatrové rezidence. Poslední úpravy proběhly v letech 1995 - 1997 a v prostorách zámku je nyní umístěna interaktivní keltská expozice a konají se zde různé kulturní akce.
Kostel svatého Jiljí - první zmínka o zdejším kostelu pochází z roku 1350
Krucifix
Socha svatého Jana Nepomuckého
Kaštanka - sad jedlých kaštanů, vysazovaných již od roku 1776
Naučná stezka keltského osídlení (nedaleké oppidum u vsi Hradiště)

Historie

Historici se přou o výklad názvu obce. Ještě před nedávnem vědecký výklad vážně připouštěl, že Nasavrky mají původ ve staročeském slovním spojení "na sě vrkati", tj. ves lidí, kteří na sebe zamilované vrkali. Skutečnost však bude pravděpodobně méně romantická. Jedným z možných výkladů je odvození z "Nasswerk", tj. "mokrý důl" či složeniny "Nassau", neboli "mokrá niva", ve spojitosti s werk (důl, šachta), tj."Nassauwerk" by výklad byl "důl u mokré nivy". Spojitost Nasavrk a středověkého dolování se však nepodařilo zatím spolehlivě doložit .

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy zde měl majetek Konrád z Nasavrk. V roce 1350 stál již zdejší kostel Svatého Jiljí a na místě nynějšího zámku se nacházela tvrz. V té době patřily Nasavrky císaři Karlu IV., který je v roce 1355 daroval panství Strádov i s Nasavrky olomouckému biskupovi a pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. V roce 1360 byli Nasavrky povýšeny na městečko s právem týdenního trhu. Když v polovině 15.století hrad Strádov zpustl, byla přenesena správa panství na tvrz do Nasavrk. V 16. století se majitelé střídali. V roce 1545 za Magdalény Běškovcové z Běškovi je prvně písemně zmiňována tvrz. V roce 1585 koupil Nasavrky Jan Kekula ze Stradonic. Když zemřel, provdala se jeho druhá manželka za Václava Zárubu z Hustířan. Kolem roku 1600 nechal Václav Záruba z Hustířan tvrz zbourat a na jejím místě vystavěl dvoupatrový renesanční zámek nepravidelného půdorysu se dvěma věžičkami zdobený psaníčkovými sgrafity. Za účast ve stavovském povstání byly však Nasavrky Zárubům zkonfiskovány. Levně je koupil císařský důstojník František de Couriers, který panství rozšířil. V rozšiřování panství pokračoval i jeho syn František Emanuel. V polovině 17. století čítalo nasavrcké panství kromě zámku a městečka dalších 14 vesnic. Pak panství přešlo sňatkem do rodu Schönfeldů. I ti panství rozšiřovali a tak v polovině 18. století k němu patřilo kromě zámku a městečka dalších 5 již opuštěných tvrzí a 88 vesnic. Schönfeldové však na zámku trvale nesídlili, středem jejich panství byla Seč, a zámek tak chátral. V roce 1737 se Kateřina Schönfeldová provdala za Jana Adama Auersperga. Auerspergové pak drželi panství až do roku 1945. Za jejich vlastnictví se správa panství později opět přesunula do Nasavrk. Zámek, popisovaný v roce 1757 jako polorozbořený, prošel generální opravou, při níž dostal dnešní podobu, a sloužil jako byty panských úředníků. Kanceláře pak byly v hospodářských budovách. Když byla správa panství přenesena do Slatiňan, nastěhovali se do zámku úředníci nově zřízeného okresního úřadu, od roku 1868 pak úřednící okresního soudu a berního úřadu. Dnes v zámku sídlí správa CHKO Železné hory.

K 24. září 2008 byl obci obnoven status města.