Lukavice

Pamětihodnosti

• Pyritové doly, šachty, odvodňovací štola

Hlavní šachtou lukavických pyritových dolů byla Bartolomějská šachta. Již v roce 1809 dosáhla své největší hloubky 110 m. Nejhlubší patra dolu pak sahala až do hloubky 210 m a táhla se do vzdálenosti několika kilometrů. Na ústí šachty stále těžní věž a kulový žentour. Dnes je šachta uzavřena betonovou deskou a zatopena důlní vodou. Nedaleko byla vybudována vodní šachta Vilemína, která sahala do hloubky 66 m, a která sloužila k odvodňování zdejších dolů. Voda z ní odtékala odvodňovací štolou. Pumpy pohánělo vodní kolo o průměru 8 m. V blízkosti jámy jsou rozsáhlé zbytky důlních odvalů a odpadů z chemické výroby. Při hloubení lukavických pyritových dolů v polovině 18.století bylo třeba počítat s jejich odvodněním. Pro usnadnění čerpání vod byla vyražena odvodňovací štola dlouhá 1593 m, ústí v údolí Chrudimky u někdejší osady „Na Pilce“. Počátek štoly je v Lukavici v hloubce 23 m. Štola je velmi úzká a k jejímu čištění sloužilo asi 7 komínů. Trasa štoly je většinou souběžná s Lukavickým potokem. Důlní vody jsou v důsledku rozkladu pyritu značně kyselé s vysokým obsahem sloučenin železa, které se usazují jak ve štole, tak v potoce a řece Chrudimce, jako nápadně rezavě hnedé povlaky. Kyselé vody (tzv.Lukavina) působily značné škody na mlýnském zařízení mlýna „Skály“ a při haváriích se škody projevovaly i v 10 km vzdálené Chrudimi. Docházelo k úhynu ryb a vodní drůbeže. Aby se zabránilo škodám ve mlýně „Skály“, byla tato voda převedena zvláštním kanálem pod řečištěm Chrudimky, mimo dosah mlýna. V poslední době byl tento systém znovu obnovem. Pískovcový portál při ústí štoly je chráněn jako technická památka.

• Zámeček

V roce 1700 dal knížecí rod Auerspergů postavit barokní budovu Knížecího horního úřadu. Dnes zde sídlí obecní úřad.

• Památný dub v Lukavicích (v Lukavici)
• Dub na Hrádku

Historie

Název Lukavice je předslovanský a dokládá osídlení již v době před Kristem, kdy v nedalekém Hradišti u Českých Lhotic stálo keltské oppidum. V době raného slovanského osídlení zde začínal hraniční hvozd na pomezí Čech a Moravy. Pomístní název Mýto ukazuje, že zde na stezce, která vstupovala do Chrudimské sídelní komory, stávala mýtnice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Na konci 16.století se zde začal těžit pyrit a od 17.století zde pracovala továrna na jeho zpracování, která vyráběla síru a později i kyselinu sírovou. Doly byly uzavřeny v roce 1892 a v roce 1905 se chemická výroba přesunula do nedalekých Slatiňan. Památkou na hornickou minulost obce je hornický oltář v kostele sv.Bartoloměje v nedalekých Bítovanech