Dolní Bezděkov

Pamětihodnosti

• Krucifix

V obci nejsou evidovány řádné nemovité kulturní památky, pouze objekty s historickou a architektonickou hodnotou místního významu. Jedná se o kapli v centru obce a křížek při cestě směrem na Kočí. Tyto objekty by měly být v určitém režimu ochrany.

Kaple

Kaple byla postavena a zvon zakoupen z prostředků obce a darů občanů. Vysvěcena byla v roce 1925 na svátek sv. Jana Křtitele. V době 2. světové války (1939 – 1945) byl zvon dne 29. března 1942 sundán k válečným účelům. Nový zvon byl po válce slavnostně zavěšen dne 28. října 1946. Na stěnách kaple jsou osazeny pamětní desky se jmény padlých občanů za 1. světové války.

Kaple byla v roce 1999 celkově opravena (nová fasáda, oprava vnitřních prostorů). Opravu hradila ze svého rozpočtu obec. V roce 2001 byly zhotoveny nové vchodové dveře a okna a opravena střecha. Na tyto práce byla provedena veřejná sbírka.

Kříž

Kříž zhotovený z pískovce se nachází za obcí u silnice ve směru na obec Kočí. Roku 1775 ho obci postavil řád Premonstrátů z nedalekých Slatiňan. V ochranné péči jsou zahrnuty i blízké stromy. Kříž i samotné místo je obcí pravidelně udržováno. Poslední oprava byla provedena v roce 1994.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.

Založení obce se připomíná již roku 1318. Majitelé Bezděkova se často střídali. Byli to vladykové z Bezděkova, Malovcové z Chýnova, Slepotičtí ze Sulic.

Za vlády králů Karla IV. a Václava IV. se v pramenech připomíná Jarek z Bezděkova a jeho syn Beneš. Po Benešově smrti roku 1406 připadl Bezděkov jako odúmrť králi, jenž ho dal Janovi z Nismburka k vyšehradskému manství. V polovině 15. století patřil Bezděkov Janovi a Jiřímu z Rejhradu. V 16. století patřil Malovcům z Chýnova, a to sourozencům Petrovi a Kateřině, kteří statek prodali roku 1543 Petrovi Slepotickému ze Sulic. Roku 1548 patřil Bezděkov, Vejvanovice, Třtě, Časy, Chatče a Dvakačovice Petrovu synovi Markvartovi. Ten nechal v obci postavit tvrz, o níž je poslední zpráva z června roku 1623. Markvart tento statek zanechal roku 1569 svým dcerám Anně a Kateřině. Po svatbě Kateřiny s Jetřichem mladším z Lukavce Kateřina statek odkázala svému muži a ten svému bratru Janu Lukavskému.

Roku 1584 prodal Jan Lukavský ves Bezděkov s tvrzí, dvorem, krčmou a všemi pozemky Mikuláši z Lobkovic a Nových Hradů, kde byl v té době majitelem Hrochova Týnce. Od té doby sdílela ves osudy Hrochova Týnce. V majetku hrochovotýneckého panství byl Bezděkov až do roku 1848. V té době měl 42 domů a 222 obyvatel. Dvůr panský byl rozdělen familiantům v roce 1784. V roce 1890 bylo v Bezděkově 55 domů a 352 obyvatel. V roce 1940 měl Bezděkov 323 obyvatel v 75 domech. Katastrální rozloha činila 175 ha.

Od pradávna měla obec název Bezděkov. Jelikož v období bylo obcí s tímto názvem několik a byly průtahy s doručováním hlavně úředních listů, byl název obce v roce 1955 upraven na Dolní Bezděkov.

V sedmdesátých letech byla obec jako jedna z prvních na okrese v rámci tehdejšího slučování menších obcí s tzv. střediskovými sloučena s obcí Hrochův Týnec. Po politických změnách ve státě je obec od 1. března 1990 opět plně samostatná.

Významní rodáci

• Václav Rabas - varhanní virtuos