Bludov

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bludově (okres Šumperk).

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:

• Zřícenina hradu Bludov - skromné zbytky hradu z 13. století postaveného Bludem III. Zanikl za uherských válek po dobytí Matyášem Korvínem. Zbytky hradního zdiva byly použity v pol. 19. stol. na stavbu silnice.
• Zámek Bludov s areálem parku - trojkřídlý renesanční zámek v centru obce z 1. třetiny 17. století, rozšířen v r. 1708. Vedle zámku je park o rozloze 9,16 ha, založený v 18. století, s řadou hodnotných dřevin a několika památnými stromy, z nichž nejstarší je lípa srdčitá, jejíž věk je odhadován na 600 let. Zámek je sídlem rodiny Mornstein-Zierotin.
• Kostel Božího těla s areálem - poutní kostel, ležící asi 3 km severně od obce. Jedná se o jednolodní barokní stavbu ze 2. poloviny 18. století. V areálu kostela se dále nacházejí:
  • Kaple P. Marie Lourdské (nad pramenem) - drobná barokní architektura ze druhé poloviny 18. století
  • sloupková boží muka z roku 1683
  • kříž - drobná kamenická práce z roku 1843
• Kaple Nejsvětějsí Trojice - u silnice mezi Bludovem a Šumperkem, drobná barokní architektura z 2. poloviny 18. století
• Venkovská usedlost čp. 118
• Venkovský dům čp. 120
• Venkovská usedlost čp. 125
• Venkovská usedlost čp. 126 se stodolou - lidová architektura s arkádovým náspím s dvouvjezdovou stodolou, datované do roku 1858
• Venkovská usedlost čp. 127
• Sýpka v Horním (Bludovském) dvoře čp. 193 severozápadně obce
• Sousoší Nejsvětější Trojice u kostela sv. Jiří - kamenická práce z konce 18. století s novějším podstavcem, ikonograficky odvozené od sochy Nejsvětější Trojice v Šumperku
• Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Jiří - kamenická práce z roku 1818
• Socha sv. Rocha u cesty na Bludoveček

Mimo památkově chráněných objektů jsou v obci další kulturní památky:

• Kostel svatého Jiří
• Hrobka Žerotínů pod sakristii kostela sv. Jiří, mimo jiné je zde pochován Karel starší ze Žerotína

Historie

Poprvé se název Bludov objevuje v letech 1200 - 1216 u markraběcího úředníka Bluda z Bludova, který byl pravděpodobně zakladatelem vsi, zatímco hrad postavil některý z jeho potomků v polovině 13. století. Ve 14. století se Bludov ocitl v rukou moravského markraběte Jana Jindřicha, který jej odkázal, společně s pěti dalšími obcemi, které se staly zárodkem nevelkého bludovského panství, svému synovi Prokopovi Lucemburskému.

V roce 1410 se Bludov stal majetkem Pánů z Kunštátu. Za husitských válek se dostal do rukou Zikmundova stoupence Beneše z Valdštejna a brzy na to do vlastnictví Tunklů z Brníčka. Ti vybudovali u Bludova šest velkých rybníků z nichž ten největší se nazýval Špalek. Z rybníků se nedochoval ani jeden. Za panství Jiřího st. Tunkla byl roku 1468 Matyášem Korvínem za česko-uherské války dobyt a zničen hrad Bludov. Roku 1496 získali Bludov páni ze Žerotína, odvozující svůj původ od tehdejších Bludoviců. Na přelomu 16. a 17. století měnil Bludov rychle majitele, přičemž těmi konečnými se stali roku 1624 Lichtenštejn-Kastelkornové.

V 16. století se objevuje zmínka o dvou bludovských panských dvorech, z nichž u tzv. Dolního dvora byla někdy po roce 1571 postavena tvrz. Na jejím místě ve 20. letech 17. století byl postaven dvoukřídlý zámek, rozšířený do dnešní podoby tvaru písmenu "U" roku 1708. Ves dále rostla i za posledních majitelů, kterými se stali Žerotínové. Ti z bludovského zámku udělali své hlavní sídlo, které k tomuto účelu sloužilo až do roku 1945. Po Sametové revoluci byl zámek Žerotínům vrácen a ti na něm dnes žijí.

Roku 1834 v Bludově stálo 318 domů s 2070 obyvateli. Význam obce stoupnul po vybudování císařské silnice z Čech na Moravu (1836-42) a po výstavbě trati Olomouc-Praha (1845). Starý farní kostel Sv. Jiří byl ve 30. letech 19 století zbořen a postaven nový společně s žerotínskou hrobkou do níž byly v roce 1842 uloženy i ostatky nejslavnějšího Žerotína, Karla staršího.

Následky třicetileté války byly rychle zahlazeny, neboť podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 72 usedlíků a žádná poustka. Po roce 1848 se Bludov stal centrem českého národního života v jinak německém Šumpersku. Během druhé poloviny 19. století se Bludov výrazně industrializoval, řada zdejších obyvatel byla zaměstnána nejen v blízkém Šumperku a sudkovské textilce, ale i ve dvou zdejších hedvábnických továrnách, dvou mlýnech, pile, menší strojírně a ve vápence. Roku 1908 tu byla postavena první měšťanská škola s českým vyučovacím jazykem na Šumpersku.

Před 1. světovou válkou v Bludově politicky vedli křesťanští sociálové. V době meziválečné lidovci, sociální demokraté a komunisté. Zaniklé textilky v tomto období nahradila družstevní mlékárna, parní pila, výroba beden, menší slévárna a lihovar. Roku 1929 byly otevřeny místní lázně.

Během 2. světové války se stal Bludov obcí aktivně zapojenou do protinacistického odboje. Takzvaná Taroková partie, maskovaná jako karetní spolek, psala anonymní udání na příliš horlivé německé správce bludovské obce a Rudolf Kordas, mj. zakladatel bludovské Obce Sokolské, svou úřednickou činností zmírňoval nacistické represe, přičemž mu bylo pro jeho nekomforní postoje několikrát vyhrožováno koncentračním táborem.

Roku 1950 bylo založeno JZD, které se v průběhu 60. a 70. let sloučilo s JZD Bohutín, Chromeč, Sudkov, Nový Malín a Temenice. V roce 1971 se družstevní mlékárna proměnila v sodovkárnu (Nealko). Dalším průmyslovým závodem v obci se stala pobočka STS Šumperk, později přejmenovaná na Agregu. Roku 1963 byla dokončena výstavba koupaliště ve Vlčím Dole. Během devadesátých let sodovkárna zanikla a koupaliště bojovalo o přežití.

V roce 2012 se v obci nacházelo zdravotní středisko, úplná základní škola, pošta, dvě sportovní hřiště, několik obchodů a asi 8 restauračních zařízení.