Lešany

Pamětihodnosti

V obci se nachází tyto nemovité kulturní památky vedené v Ústředním seznamu kulturních památek:

• objekt lidové Zvonice (na návsi v centrální části obce) - č. rejstříku: 15450/7-5624
• kostel Nejsvětější Trojice a kaple sv. Františka Xaverského (na východním okraji obce u hřbitova) - č. rejstříku: 13533/7-8605
• boží muka (při silnici do Bílovic) - č. rejstříku: 17572/7-5625

Mezi památky místního významu, které se v katastru obce Lešany nacházejí, patří:

• devět křížů: Motalův kříž u Zvonice, kříž před kaplí sv. Františka Xaverského, kříž na hřbitově, kříž u Jána, Motalův kříž nad Rybníčkem – poškozený, kříž v horní části vesnice (před Komárkovým), Hemerkův kříž u silnice směrem na Zdětín, Kvapilův kříž na Syrovátkách (původně stál na Sarasích, pak přemístěn do zahrady MŠ a nyní na Syrovátkách), Zaoralův kříž (původně stál v třešňové aleji na cestě do kostela do Ohrozimi, nyní zrekonstruován a umístěn rodinou Vrátníkových nad Zmolou)
• pomník věnovaný obětem 1. a 2. světové války (u Zvonice)

Dále se v obci v současnosti nachází jeden památkově chráněný strom - Lešanský jírovec, který rovněž vyžaduje specifickou ochranu a péči stejně jako nemovité kulturní památky. V roce 1988 byla „Lešanská skupina“ - 4 lípy a 1 jírovec vyhlášena jako skupina památných stromů z důvodů vysoké estetické hodnoty. V březnu 2009 Městský úřad v Prostějově Odbor životního prostředí rozhodl z důvodů jiných veřejných zájmů, které výrazně převyšují nad zájmem ochrany přírody o zrušení ochrany památného stromu u 4 lip malolistých, neboť přestaly plnit svou funkci krajinotvornou a estetickou a ponechal ochranu památného stromu pouze pro jírovec maďal.

Nad vesnicí po pravé straně směrem na Zdětín na vrcholu Bílé hory (341 m n. m.) a kolem jeho vrcholku a na stráních se nachází na rozloze 3,9 ha chráněná přírodní rezervace „Na hůrkách.

Historie

Nejstarší zmínka v listinách o obci Lešany (Lessen, Lessan, Leschan, Loschan) je z roku 1215. Vratislav, markrabě moravský dává klášteru hradišťskému v Olomouci panství, jehož hranice obšírně popisuje. Podle starých dokladů hranice panství sahaly od Určic z jedné strany, od Lešan a Konice z druhé strany, od řeky Studené a Hrochovska, až k veřejné cestě z Jevíčka do Konice na vrch Malinného a Dešna, na vrch Javorník a Boryšov. Kromě tohoto panství náležejícího církevní moci, byla část dědiny Lešany v moci světské. V držení se vystřídalo několik pánů, mezi nejznámější patřili držitel Plumlova Beneš z Kravař, Oldřich z Boskovic, Jan Puška z Kunštátu.

Roku 1722 byla vystavěna kaple sv. Františka Xaverského pod osadou nákladem obce Lešanské. Tehdy byly též zasazeny kolem kaple lípy v podobě kříže a každý soused prý zasadil jednu. Zvonice uprostřed obce se stavěla roku 1831 a byly na ni 24. dubna 1834 zavěšeny Spurného hodiny. Na podzim roku 1853 se stavěl hřbitov a peníze získala obec prodejem borovic v Rybníčku.

Až do roku 1872 navštěvovaly děti z Lešan školu v Ohrozimi, která byla postavena v roce 1823. V letech 1868 až 1871 se pohyboval počet lešanských dětí navštěvujících školu v Ohrozimi mezi 60 až 70 dětmi. Proto bylo roku 1872 rozhodnuto postavit v obci školu. Roku 1888 se přistavěla ke škole ještě jedna třída. V době stavby školy měla obec 560 obyvatel.

V červenci roku 1882 se pokládal základní kámen k nové kapli Lešanské. Celková stavba trvala až do roku 1884, kdy byla 16. listopadu nově postavená kaple sv. Františka Xaverského vysvěcena děkanem Josefem Novákem z Prostějova. Zároveň byl vysvěcen i hřbitov. V době první světové války byly zvony z kaple zabaveny pro potřeby zbrojního průmyslu a vráceny zpět až v roce 1996.

Po roce 1918 bylo první význačnou událostí ve svobodné vlasti postavení elektrárny. Za tímto účelem bylo zřízeno elektrárenské družstvo, jehož předsedou byl občan Břetislav Kvapil. Již v roce 1921 byla postavena samostatná elektrárna spojena se šrotovacím mlýnem, loupačkou na obilí, kroupy a jedním složením na výrobu režné mouky. Vše bylo zřízeno nákladem 300 000 Kčs a svítit se začalo v obci 26. listopadu. Dalším rokem byla přistavěna ještě pekárna. Elektrárna byla v provozu do roku 1929, kdy byla obec připojena ke středomoravské elektrárně v Přerově. V budově zůstal nadále jen mlýn s pekárnou.

V roce 1921 byl postaven pomník padlým a zemřelým v první světové válce nákladem 9600 Kčs. K jeho odhalení došlo 4. září za přispění místních spolků. Po roce 1945 byl doplněn pomník deskou se jmény padlých a umučených v druhé světové válce.