Vilémov

Historie

Vilémov je starobylá obec. První písemná zmínka pochází z roku 1365. Litovelský historik Viktor Pinkava dokládá, že při kopání hrobů na vilémovském hřbitově bylo nalezeno mnoho starých mincí, nádob a jiných předmětů. To dosvědčuje pravdivost pověsti o vilémovské hradu, který patřil jistému panu Vilémovi. V písemných pramenech je ale vilémovská tvrz na místě dnešního hřbitova zmiňována až v 17. století. Pravděpodobně ji šlechta později opustila a lidé ji rozebrali.

V historických pramenech se o Vilémovu píše jako o samostatném statku, který se v průběhu staletí stal několikrát součástí větších panství. Roku 1672 potvrdil Leopold Volčinský svobodný pán z Volčína unikátní listinou, která se zachovala do současnosti, povolení obci používat pečeť.

Ve Vilémově bývala obora s černou zvěří, bažantice a pivovar. V roce 1758 dal hrabě František Reginald postavit kostel sv. Kateřiny tam, kde stával dřív starý kostelík. Roku 1785 byla ve Vilémově postavena triviální škola. V letech 1927–1932 byl ve vsi postaven pravoslavný kostel. Od druhé světové války v obci trvale klesá počet obyvatel. V roce 1930 žilo ve Vilémově 706 obyvatel, v roce 2006 jen 462. Roku 1991 bylo v obci založeno Cyrilometodějské duchovní centrum sv. Gorazda při pravoslavném monastýru Zesnutí Přesvaté Bohorodice.

Rodáci

• Antonín Lakomý (narozen 1878) je autorem divadelní hry v hanáčtině "Zpovědní léstek" s hlavním hrdinou "stréčkem Křópalem"
• Josef Matoušek (narozen 1885) studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, byl významným překladatelem
• František Kollmann (l. 9. 1871–2. 8. 1939). Proslul jako výrobce četných medikamentů, z nichž nejznámější se stala jeho mast na uchování a růst vlasů a později velmi vyhledávaný a oblíbený prostředek na mírnění bolestí, zvaný „Salviol". V krátké době se stal velmi zámožným člověkem, známým po všech českých zemích i v cizině. O popularitě tohoto vynálezce-samouka svědčí i fejeton vytištěný v pražském časopise „Čas", který o F. Kollmannovi napsal věhlasný básník, spisovatel a publicista J. S. Machar. V r. 1910 zakoupil se svou manželkou v Litovli dům na náměstí s lékárnou „U dobrého pastýře", kterou pronajímal odborníkům. Vydal rovněž sérii prvních pohledů z rodné obce.