Příbor (Okres Nový Jičín)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Příboře.

Památkově chráněné domy na náměstí Sigmunda Freuda
farní kostel Narození Panny Marie
Kostel svatého Kříže
Radnice na náměstí Sigmunda Freuda
Piaristický kostel svatého Valentina
Kostelík svatého Františka Serafinského
Sousoší Panny Marie, svatého Rocha a svatého Floriána na náměstí Sigmunda Freuda
Sloup se sochou Panny Marie Assumpty
Rodný dům Sigmunda Freuda v Zámečnické ulici
Fontána na náměstí Sigmunda Freuda
Piaristická kolej
Fara
Secesní budova Masarykova gymnázia
Kaple svatého Jana Sarkandra
Kaplička svatého Jana Nepomuckého
Přírodní památka Sedlnické sněženky

Rodný dům Sigmunda Freuda
Kostel Narození Panny Marie

Muzea

Muzeum a pamětní síň Sigmunda Freuda v Příboře - Lidická 50

Historie

Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále Přemysla Otakara II. Město založil Frank z Hückeswagenu. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294 jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435 - 1438 a Jan Čapek ze Sán v letech 1438 - 1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452 - 1465. Zástavní držitel Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní v roce 1560.

Nejpočetnější ze všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16. století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst. V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot, rozšíření rybolovu v řece Lubině a mnohé jiné. Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp.6, na němž je dodnes jeho znak. V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy na 6 let za plat 9 600 zl. ročně.

Za třicetileté války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského generála Mansfelda a 1643 od Švédů. Na konci 16. století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s 30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869.

6. května 1856 se v Příboře narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856 - 1939). V roce 1875 tu byl založen český učitelský ústav, druhý na Moravě - město se stalo centrem vzdělanosti severní Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnázia v roce 1902.

Dva příborské prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé Československo města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Bílovec a Opavu.

Roku 1938 se Příbor stal součástí Třetí říše, na konci 2. sv. války město osvobodila 6. května 1945 Rudá armáda.

Od roku 1951 ve městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní automobily Tatra 603,T - 613 a T - 700. Výroba byla ukončena v roce 1997.

Z dalších významných rodáků města možno jmenovat zakladatele moravské vlastivědy a topografie Řehoře Volného (1793 - 1871), filozofa a národního buditele Bonifáce Buzka (1788 - 1839), historika Bertolda Bretholze (1862 - 1933) a geologa Mořice Remeše (1867 - 1959) a nezávislého novináře a publicistu Radka Veličku (1979).

Historická část města byla v roce 1989 vyhlášena městskou památkovou rezervací.