Frýdlant nad Ostravicí

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frýdlantu nad Ostravicí.

• Radnice
• Frýdlantské železárny
• Kaple na Kamenci
• Klášter Milosrdných sester svatého Karla Boromejského
• Kostel sv. Bartoloměje
• Náhrobek Ferdiše Duši
• Sloup Panny Marie Karmelské
• pomník T.G. Masaryka

Historie

Osídlení území v okolí řeky Ostravice se datuje do druhé poloviny 13. století, když roku 1256 rozhodl král Přemysl Otakar II. ve sporu mezi knížetem těšínským a olomouckým biskupem Brunem, že zemskou hranici bude tvořit řeka Ostravice. V letech 1285-1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko-Frýdlantské. K roku 1300 je zaznamenán Jindřich z Frýdlantu, o němž se předpokládalo, že pocházel z rodu Stangů, a že tedy Frýdlant musel být založen v poslední třetině 13. století. Je však možné, že byl příslušníkem rodu Ronovců, kteří pocházeli z Frýdlantu v Čechách (v takovém případě by jméno Frýdlant bylo přeneseno z Čech na Moravu a Frýdlant mohl být založen později, cca ve 14. století). Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacek z Kravař léno tehdejšímu držiteli frýdeckého panství, jehož součástí bylo až do roku 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno ke svému hukvaldskému panství. O rok dříve byl ve Frýdlantu postaven dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji, který byl v letech 1672-1690 přestavěn na kamenný.

Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím a dřevorubectvím, a to až do 17. století. V letech 1618–1620 vznikly na frýdlantském katastru železárny a v posledních letech třicetileté války byly založeny hamry. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány a Frýdlant se stal jedním z významných moravských hutních center. Kromě hamrů prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i ruční výroba papíru.

Dne 7. září 1848 byla zrušena robota i dědičná práva fojtů a rychtářů obcí. V prvních volbách do obecního zastupitelstva bylo zvoleno bylo 18 zástupců a prvním starostou se stal Štěpán Kerlín.

Hutnictví se v 19. století zaměřilo na slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného nádobí a vybraných strojírenských výrobků. Po první světové válce bylo roku 1920 započato s elektrifikací městečka.

Za první autobusovou linku v českých zemích je považována doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Frýdlant nad Ostravicí byl z městyse na město povýšen 12. října 1948. Od 1. února 1949 až do 30. června 1960 byl začleněn do okresu Frenštát, poté do okresu Frýdek-Místek.