Dlouhá Stráň

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Anny, barokní kostel z roku 1777 spolu s česko-německým hřbitovem

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1524. Od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 byla Dlouhá Stráň částí města Bruntál. V listinách z roku 1224 jsou uvedeny okolní obce Mezina, Razová, Leskovec. Ze starých dokladů lze dokázat, že údolí řeky Moravice bylo starodávnou hranicí osidlování a to z jihu a ze severu. V té době nabylo osidlování českým obyvatelstvem velkého rozmachu. Hranice panství Bruntál vedlo po Opavici dolů – dnešní Oborná a po Černém potoku – dříve Kalná voda, až po jeho vtok do Moravice. Panství města Horní Benešov sahalo až k branám města Bruntálu. Jihovýchodně od Bruntálu byla obec Lučina a nad naší současnou obcí byla obec Žárnice. Obě vesnice již neexistují a taktéž dnešní obec Dlouhá Stráň stojí na místě kde dřív byla ves s názvem Týlov u Bruntálu a tyto obce i s obcí Razovou patřily pod panství Horní Benešov. V období let 1241 až 1253 hrabata z Vrbna, kterým patřilo panství Bruntál, odebrala sporem dnešní území Dlouhé Stráně a Jelení. Vznik obce Dlouhá Stráň není přesně datumově doložen. První zmínky o Dlouhé Stráni se objevují v období třicetileté války, kdy se uvádí, že roku 1631 byl Bruntál a okolní vesnice Mezina, Dlouhá Stráň, Oborná a Staré Město shromaždištěm a odvodním místem Dunajského pluku o síle 2000 mužů. V ústředním archívu řádu německých rytířů ve Vídni, pod signaturou Mei 89/2,kde je soupis obyvatelstva panství Bruntál z 30. srpna 1642 je uváděn počet obyvatel tohoto panství 5 062 osob, z toho obec Dlouhá Stráň 73 osob. Soupis je pořízen z období třicetileté války, kdy Bruntál byl od roku 1621 napaden pětkrát a po roce 1642 ještě Švédy třikrát. Tím byla lidnatost okolních vesnic velmi poznamenána a nejvíce v tomto směru utrpěla Dlouhá Stráň. V roce 1777 byl v obci Dlouhá Stráň dostavěn kostel, který byl zasvěcen svaté Anně. 17.3.1849 vyšlo nové nařízení, že v čele obce stojí starosta s obecní radou, kteří jsou voleni ze zastupitelstva. Volby podle nového volebního zákona byly v obci Dlouhá Stráň dne 1.července 1850. V roce 1907 byla postavena silnice z Jelení do Dlouhé Stráně. Z období před druhou světovou válkou je znám zápis o obci Dlouhá Stráň z archívu v Bruntále, kde se uvádí, že v obci žilo celkem 241 obyvatel a z toho 230 německé národnosti a 11 cizí národnosti. V té době obec vlastnila školu, hospodu, 22 hektarů polí a 4 hektary lesa. V obci byla jednotřídní obecná škola, obchod se smíšeným zbožím, hospoda s trafikou. Po skončení druhé světové války v roce 1945 bylo německé obyvatelstvo z obce odsunuto a do obce se nastěhovali rodiny převážně z Moravy z okresů Kroměříž a Uherské Hradiště a později ze Slovenska. Obyvatelstvo nezabývalo převážně zemědělskou činnosti a to 21 rodin a zbytek dojížděl za prací do Bruntálu do textilních továren. Obec měla samostatnou správu Místní národní výbor (MNV) a řídila obec až do roku 1964, kdy obec v rámci integrace obcí přešla pod MNV Mezina. Naše obec byla v tomto orgánu zastoupena třemi poslanci. V roce 1979 byla obec Dlouhá Stráň integrována k městu Bruntál a správně řízena Městským národním výborem , formou Občanského výboru, který byl však bez rozhodovacích pravomocí. V této době byla část majetku obce MěNV Bruntál rozprodána (škola, hasičská zbrojnice a některé stavební pozemky). V zemědělství sedláci hospodařili soukromě do roku 1951, kdy bylo politickou mocí státu tlačeno na založení JZD i v naší obci. Od roku 1965 byla zemědělská činnost prováděna formou Státních statků., které skončily hospodaření v naší obci v červnu 1993. K soukromému hospodaření se vrátili dvě rodiny. V důsledku politických přeměn, které nastaly po 17 listopadu 1989 správní orgány řešily politické přeměny a přípravy voleb, nejdříve parlamentních a 24 listopadu 1990 i komunální. V současné době se obec neustále rozvíjí ve společensko-kulturních aktivitách.