Poniklá

Pamětihodnosti

• barokní kostel sv. Jakuba Většího - byl vysvěcen roku 1682. Je jedním z nejstarších kostelů v okolí. Před sto lety byla v kostele provedena nová malba malířem Nejedlým z Nového Bydžova. Její původní krása byla obnovena v roce 1996 restaurátorskou školou z Litomyšle.
• Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela - vytvořená neznámým venkovským sochařem
• Krejčův statek - Tato jedna z největších hospodářských usedlostí z roku 1833 má patrovou komoru s bohatě vyřezávanou lomenicí a pavláčkou. Hlavní lomenice tzv. lomnického typu na čelní straně je jednou z posledních v Podkrkonoší.

Historie

Část obce se rozkládá v údolí řeky Jizery (390 m n.m.), poslední obydlí najdete v 700 m n.m. Pro název obce jsou dvě možná etymologická vysvětlení: buď podle byliny koniklec horský (staročeský název "poniklec"), která ve středověku rostla na okolních stráních, nebo podle menšího potoka, který se místy zcela ztrácí a opět se objevuje na jiném místě, "poniká" (příčinou tohoto úkazu jsou krasové útvary, které byly objeveny na přelomu století při těžbě kamene na výstavbu železniční tratě).

První dochované záznamy o "Ponyklé" jsou z roku 1354, další z roku 1360 uvádějí název „Ponikli“. Základem existence zdejších obyvatel bývalo hlavně hospodaření na horských kamenitých políčkách. Již v 16. století patřila Poniklá k významným vývozcům plátna, a to podle ungeltních register z roku 1697. Podruzi pracovali v té době na lánových statcích, zpracovávali len, tkali plátna. Ve druhé polovině 19. století končí období domácího tkalcovství a nastupuje tovární velkovýroba. Také v Poniklé zahajuje v roce 1896 provoz přádelna, která se až do svého uzavření v roce 1996 stala největším závodem v obci. V historii vesnice je však i údobí, kdy se vesničané živili dolováním železné rudy a tuhy. Proto se do znaku obce dostal homický rumpál s okovem. Velkou tradici má v Poniklé výroba skleněných vánočních ozdob. Dodnes se zde foukají skleněné perle různých tvarů a velikostí, z nichž se ozdoby sestavují.

Při pohledu z kopců, které obklopují Poniklou ze všech stran vynikne okolní zeleň. Nejznámější je prastará lípa u statku Tomášových s obvodem kmene 665 cm a památný dub ve středu obce nebo veliký kaštan nedaleko kostela. Vzhledem k podhorské oblasti je rovněž zajímavý častý výskyt exotických dřevin.