Radimovice

Historie

První písemné zmínky o prvních usedlostech na místě dnešních Radimovic pocházejí ze 14. století. Poprvé se píše o Radimovicích jako celku v roce 1543, pod jménem Radimowicze.

Doba pradávná

Nález kamenné sekyrky z mladší doby kamenné, která patřila kultuře lidu popelnicových polí, dokazuje, že lidé se usídlili v okolí Radimovic již v době kamenné.

Další historii známe až od 14. století a víme že v této době byly dnešní Radimovice rozděleny na dvě části. První část náležela k Albrechtickému statku, jehož majitelé byli například Tistové z Libštejna. Později tyto statky připadly Alšovi ze Sovince a v 16. století Kryštofu z rodu Kyjů z Kyjova. Tyto statky v této době čítaly 25 poddaných.

Druhou část, patřící pod panství frýdštejnské, vlastnili páni z Operstorfu, až do bitvy na Bílé hoře, kdy museli emigrovat a celé Radimovice připadly Albrechtovi z Valdštejna.

Doba pobělohorská

Po bitvě na Bílé hoře připadla velká území císařskému vrchnímu veliteli Albrechtu z Valdštejna jako konfiskát. Mezi tyto úděly, tvořící vcelku frýdlantské vévodství, patřily i celé Radimovice, čímž byly na určitou dobu spojeny.

Po smrti Albrechta z Valdštejna zakoupil část Radimovic, patřící k panství frýdštejnskému a českodubskému, Jan Ludvík Isolani. Později, roku 1653, bylo toto panství darováno jeho dcerou Regin (která zde byla abatyší) klášteru u sv. Jakuba ve Vídni. Roku 1783 tento klášter zrušil Josef II., čímž panství připadlo náboženskému fondu rakouského arcivévodství. Druhá část, patřící ke statku Albrechtice, přešla roku 1669 do držení Vincence Lakoťte z Frintroppu. Jeho syn prodal roku 1740 panství Františku z Valdštejna.

Doba knížat z Rohanu

Nejprve v roce 1820 kupuje rod Rohanů, který emigroval z Francie před francouzskou revolucí do Rakouska, část patřící Františku z Valdštejna a okolí Radimovic za účelem vybudování svého sídla zámku Sychrova. Až v roce 1838 rod knížat z Rohanu sjednotil celé Radimovice nákupem zbytku Radimovic.

V letech 1856 až 1858 za Kamila Rohana probíhala stavba železniční trati mezi Pardubicemi a Libercem. Při této stavbě byl proražen 676 m dlouhý tunel pod obcí. Tunel byl prorážen z jihu, ze severu a dokonce pomocí šachty i ze středu - celkové náklady na tunel se pohybovaly okolo 500 000 zlatých. Dále v rámci tohoto projektu 32 m nad mohelským údolím vznikla dnešní technická památka - osmiobloukový viadukt. Tento viadukt vyniká především umístěním 9,5 m širokých oblouků nad sebou, což je nejen v České republice zcela výjimečná koncepce.

V této době, roku 1866, se Radimovic dotkla také prusko-rakouská válka, kdy obec a okolí musely zásobovat rakouské vojáky, kteří ustupovali přes Sychrov k Turnovu.

První vodovod byl v obci postaven roku 1868. Snaha o rozšíření byla v roce 1925, kdy obec jednala s Kamilem Rohanem o napojení na zámecký vodovod. Obec získala sice další pozemky, ale vodovod byl v uspokojivé míře rozšířen až roku 1941.

V roce 1892 byla založena pošta a později telegrafní úřad a četnická stanice pro obvod: Sychrov, Radostín, Radimovice, Husa, Kamení, Vlastibořice, Albrechtice, Červenice, Sedlisko.

V prvních volbách do obecního zastupitelstva, které se konaly 1919, byl zvolen starostou domkář Čeněk Kocour.

Roku 1945 byl zámek Sychrov Rohanům vyvlastněn na základě Benešových dekretů.

Vývoj mezi lety 1948 až 1990

První JZD vzniklo v obci roku 1952. V roce 1961 jsou sloučena JZD Čtveřín, Lažany, Paceřice, Radimovice a Žďárek pod jedno velké družstvo, které dostává název Velký Sychrov. Později, v roce 1963, jsou obecní zastupitelstva sloučena pod Místní národní výbor Sychrov, který sídlí na území dnešních Radimovic. V roce 1984 došlo k reorganizaci a byly sloučeny MNV obcí Žďárek, Husa, Paceřice, Lažany, Vrchovina, Sedlejovice, Třtí, Radostín, Doubí, Čtveřín, Radimovice pod MNV Sychrov. A konečně v roce 1990 dochází k opětovnému osamostatnění Radimovic, spolu s několika dalšími obcemi (bývalá obec Radostín,jež zahrnuje vesnice Radostín, Třtí, Vrchovina a Sedlejovice se sloučila se zámkem Sychrov a od roku 1990 pod názvem Sychrov vystupuje jako celek).

V 50. letech byla také k obci připojena skupina chalup s rybníkem nazývaná Rybník, která dříve patřila ke Kamení. Rybník v průběhu 2. poloviny 20. století zcela ztratil svoji samostatné postavení.