Jenišovice

Památky

• Římskokatolický farní kostel sv. Jiří - dominanta obce z let 1728–44. Je postaven v barokním stylu na návrší nad obcí. Kostel je v majetku Římskokatolické církve. Postupně probíhají opravy - kostel má nová okna. V okolí kostela se nachází park se sochami sv. Antonína a sv. Václava. Tento park je registrován jako významný krajinný prvek. Dvě největší lípy v parku mají obvod kmene okolo 4 metrů.
• Sbor krále Jiřího z Poděbrad - farní kostel Církve československé husitské - postaven ve dvacátých letech 20. století (slavnostnostní otevření se konalo 7. 7. 1929) společným vkladem několika sousedních obcí (jejich jména jsou dodnes patrná na fasádě kolem hlavních dveří). Po svém postavení byl využíván církví i pro účely obce. Ve vytápěném suterénu byla postupně umístěna Mateřská škola, ordinace lékařem, záložna (později pobočka České spořitelny) a kancelář místního JZD. V současné době shání majitel Náboženská obec CČsH peníze na opravu vnější fasády a uplatnění kostela.
• Boží muka - díky péči obce byla obnovena boží muka u polní cesty z Jenišovic do Odolenovic, další boží muka jsou u silnice do Roudného.
• Socha Panny Marie - na návsi v Jenišovicích
• Poplužní statek Červený dvůr - je nejníže položenou částí obce (318 m n. m.). Objekt byl poplužním dvorem k panství Hrubý Rohozec. V roce 1952 se stal majetkem JZD Družba Jenišovice. V roce 1997 koupila zdevastovaný objekt soukromá společnost, která jej zrekonstruovala a přebudovala na své sídlo.

• Červený dvůr od Paceřic

• Kostel Čs. církve husitské

• Socha Panny marie

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1143, kdy byla obec uvedena jako majetek Strahovského kláštera v Praze v klášterních záznamech. Obyvatelstvo bylo českého původu. Poté, co rod Markvarticů vybudoval cisterciácký klášter Hradiště, připadlo území obce pod správu tamního opata. První opat je pak zmiňován v roce 1184. Církevní vrchnost v Jenišovicích založila pro snazší správu obce faru a dřevěný kostel sv. Jiří. Obec se stala správním centrem oblasti. Klášter byl za husitských válek 30. dubna 1420 vypálen. Roku 1436 připadlo celé území rychty jenišovické (tedy i sousední Odolenovice) Heníkovi z Valdštejna se sídlem na Vranově, či Skalách nad Jizerou (dnes Malá Skála). Roku 1565 připadlo území obce do panství Hrubý Rohozec, vlastněné Vartemberky. Po bitvě na Bílé hoře koupil roku 1628 zkonfiskované vartemberské statky císařský důstojník Mikuláš Des Fours. Jeho rod, po pozdějším sňatku zvaný Des Fours Walderode, vlastnil území do roku 1850. Tehdy, změnou zemského zřízení, obec získala samostatnost s vlastní samosprávou a obecním úřadem a začlenila se do historického politického a soudního okresu Turnov, kraj Liberecký. Zámek Hrubý Rohozec a další majetky byly poslednímu majiteli Karlovi dekretem prezidenta ČSR zkonfiskovány roku 1945.

Rozvoj obce

V roce 1960, po necitlivé územní reformě, došlo k přesunutí obce pod okres Jablonec nad Nisou. Zároveň došlo ke sloučení obcí Jenišovice a Odolenovice. Sídlo národního výboru pak bylo v budově bývalé fary poblíž československého kostela. V témže roce byla sloučena JZD obou obcí pod názvem JZD Družba Jenišovice. Jenišovice se tak staly střediskovou vesnicí s obchody (potraviny, obuv, textil a řezník), školou a školkou.

Vývoj školství

Pětistupňová (obecná) škola vznikla v obci již na konci 18. století. Původně se jednalo o dřevěnou chalupu u katolického kostela. K vyučování se pronajímala. Roku 1787 byla otevřena škola nová, která sloužila do poloviny 19. století. Roku 1840 byla postavena nová kamenná budova. Stavělo za finančního přispění hraběnky Gabriely Des Fours. Škola byla dvoutřídní. V roce 1899 byla tato budova přestavěna a dnes slouží jako obecní úřad a mateřská škola. Děti do této školy docházely z celého severu tehdejšího rohozeckého panství. V roce 1938 došlo k uzavření české měšťanské školy v Hodkovicích nad Mohelkou, které byly po Mnichovu začleněny do Německé říše. Jako náhrada byla v obci 1. prosince 1938 otevřena měšťanská škola. Vyučovalo se v budově tehdejší obecné školy (dnes OÚ a MŠ), a pro nedostatek prostor také v patře hostince U Laurinů (dnes Na Křižovatce) na návsi. Místnosti byly pro vyučování nevhodné, učitelé museli o přestávkách přecházet z budovy do budovy. Proto po skončení druhé světové války usilovali tehdejší představitelé obce (a hlavně řídící učitel Alois Broul) o výstavbu nové školní budovy. Přípravné práce na vybudování školy začaly až v roce 1960. Nová škola měla původně stát na pozemku přes cestu proti stávající budově, jak dokládá situační plánek z té doby. V dubnu 1961 se začaly hloubit základy, v listopadu téhož roku již byla stavba zhruba hotová. Přes zimu mezi roky 1961 - 1962 byly prováděny vnitřní práce. Od 1. září 1962 mohli do nové školní budovy začít chodit první žáci. Bylo jich 300. V nové budově sídlí škola dodnes. Má kapacitu 250 žáků a devět stupňů. Škola neměla prostory pro jídelnu. Žáci proto chodili do přízemí budovy katolické fary vedle farního kostela Církve československé husitské, ve které v té době v patře sídlil také místní národní výbor. V roce 1984 byla zbourána bývalá školní dílna v zahradě za školou, aby zde mohla být postavena nová budova pro potřeby školní jídelny a družiny. Po mnoha průtazích, problémech a změnách byla budova s jídelnou, školní kuchyní, školní družinou a dalšími odbornými učebnami zprovozněna až v roce 1993. V budově dnes sídlí i obecní knihovna a lékařská ordinace. V roce 2003 byla na místě nevyhovující tělocvičny postavena moderní sportovní hala. Součástí areálu školy je i obnovený běžecký stadion a zahradní dětské hřiště. V roce 2012 byl před školou postaven dřevěný altánek pro vyučování některých předmětů v letních měsících a pro školní družinu. Ve školním roce 2014/2015 navštěvuje školu 147 žáků z Jenišovic, Odolenovic, Frýdštejna a dalších obcí. Výuku zajišťuje 12 pedagogů a 7 nepedagogických pracovníků v 9 třídách. V roce 2013 bylo provedeno zateplení pláště budovy, instalována rekuperace a vyměněna okna.

V létě a na podzim roku 2014 proběhla také rekonstrukce Mateřské školy - výměna oken a zateplení fasády.

Původ názvu obce

Původ názvu obce není přesně znám. Traduje se legenda o opatu Janovi (Jenovi, Jenišovi), pod jehož správu obec patřila. Jeho jméno se přeneslo i na obec. Tedy Jenišov - obec patřící Jenišovi. Postupem doby došlo k pomnožnění na -ice, což je častá koncovka názvu mnoha obcí.

Osobnosti

• Kněz Václav Koťátko (1810 – 1876), v letech 1865 – 1876 ředitel Pražského ústavu pro hluchoněmé, autor první české učebnice pro neslyšící (slabikář, čítanka, tři sešity mluvnických cvičení a sbírka povídek).
• Válečný letec - bombardér Gustav J. Kopal, narozen 1920 v Červeném dvoře (bohaté informace znají pp. A.Petra a M.Bursa).
• Kajetán Tichý (1859–1937), český kantor a hudební skladatel
• Jiří Anděl (matematik) (*1939), český matematik a statistik, profesor Univerzity Karlovy