Velký Valtinov

Historie

Nejstarší část

V roce 1383 koupili Valtinov od pánů u Jablonného a z Lemberka Berkové z Dubé, páni na Milštejně a Lipém. Za jejich vlády byla ve Valtinově pravděpodobně postavena tvrz. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o tvrzi je z roku 1399, kdy byl na ní usazen zeman Jan Blekta z Útěchovic.

Roku 1402 zmíněný Jan Blekta panství vykoupil z manské závislosti na hradě Lipém od Berků z Dubé. Přes četné změny, ke kterým z důvodu rodinného dělení rodu Blektů z Útěchovic docházelo, zůstal Valtinov s tvrzí střediskem správy panství, takže tvrz byla trvale osídlena a upravována i v době husitských válek.

V roce 1575 došlo k rozdělení obce na dvě části, Horní a Dolní Valtinov. V roce 1578 byl v Horním Valtinově postaven malý zámeček.

17. až 19. století

Horní Valtinov patřil až do roku 1615 Blektům z Útěchovic. Od nich ho koupil pan Jan mladší Odkolek z Újezdce a to za 5300 zlatých rýnských. Po bitvě na Bíle hoře byl Jan Odkolek odsouzen ke ztrátě celého jmění, tedy zámečku Horní Valtinov s poplužním dvorem, vsí se sedmi poddanými, mlýnem a ostatním příslušenstvím. Jan Odkolek se proti tomuto rozhodnutí odvolal a skutečně se 30. května 1626 dočkal osvobození. Jeho panství však mezitím v roce 1624 koupil pan Jindřich Volf z Dubé a Lipé a to za 6500 kop míšeňských.

Dolní Valtinov Blektové z Útěchovic prodali v roce 1602 a to včetně renesančního zámečku, na který původní tvrz přestavěl v roce 1600 Jiří Jetřich Blekta z Útěchovic. Panství potom rychle střídalo majitele, až se v roce 1608 stalo majetkem Kryštofa z Donína. V roce 1623 patří panství purkrabímu Konrádovi z Donína, ale v rámci konfiskací po bitvě na Bílé hoře je Donínům panství zabaveno a to včetně vsi Postřelná, Husí Krk, Brniště a osady Tlustecká a Růžová. Do roku 1634 patří Dolní Valtinov Albrechtu z Valdštena a po jeho smrti panství na podzim 1634 koupil rytíř Gerhardt z Wachtentungu, který si na zámečku zařídil rodové sídlo. Wachtentungové roku 1667 panství prodali Danielu Pachtovi z Rájova.

Horní Valtinov v roce 1718 koupili Pachtové z Rájova a obec tak měla opět jednoho majitele. Jan Jáchym Pachta z Rájova přestavěl v roce 1728 zámek v Dolním Valtinově do barokní podoby a nedaleko něj o rok později dal postavit kostel sv. Jana Nepomuckého.

V roce 1867 pro nevypořádané dědické záležitosti byli Pachtové z Rájova nuceni panství Jablonné i s Valtinovem prodat a od této doby bylo panství i zámek výhradně ve vlastnictví bohatých továrníků a průmyslníků.

Zámeček Horní Valtinov byl roku 1878 prodán Dr. Gustavu, svobodnému pánu ze Schlesingeru. V letech 1881 - 1893 došlo k rozpalcelování pozemků a to včetně zámečku. Ten v roce 1878 přechází z rukou Josefa Vazače, bývalého polesného a ředitele lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, do rukou velkoprůmyslníka Gustava Grasse z Horního Podluží.

V Dolním Valtinově byl vybudován pivovar, který měl v roce 1878 kapacitu 1300 hektolitrů.

20. století

Zámeček Horní Valtinov ztratil funkci panského sídla a byl Gustavem Grassem přestavěn na hospodářský dvůr. Roku 1922 ho zdědil jeho strýc Dr. Fridrich Pergelt, jehož rodina byla na konci 2. světové války na zámečku vyvražděna. Po válce byl hospodářský dvůr i s pozemky konfiskován. V současné době je soukromých rukou a prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

V roce 1915 měl pivovar v Dolním Valtinově kapacitu 3800 hl a používal vlastní etiketu a lahve. V roce 1924 odkoupil veškerá práva na vaření piva Litoměřický pivovar a v roce 1929 výrobu zastavil. V roce 1932 byla ve zrušeném pivovaru založena tavírna sýrů firmy Paul & Söhne. Postupně si pronajali další objekty včetně zámečku v Dolním Valtinově a během druhé světové války si objekty zakoupili. Během druhé světové války zde pracovali zejména váleční zajatci, převážně Francouzi. Po válce byla firma znárodněna a postupně přešla pod národní podnik Libereckých mlékáren a pak pod Severočeské mlékárny, n.p. Bohušovice nad Ohří. V roce 1982 pracovalo v továrně 72 zaměstnanců, z toho 15 Vietnamců.