Holany

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Holanech.

Z roku 1789 pochází současná stavba pozdně barokního kostela sv. Máří Magdalény. Je v něm nástropní freska od J. Kramolína, oltář pochází z pražského kostela servitů u sv. Michala, jsou zde i sochy od I. Platzera a J. Lauermanna, obraz od Karla Škréty.

Poblíž Holan se nacházejí pozůstatky tvrze Jiljov, hrádku Vítkovec a Milčany. Zámeček Vřísek nad obcí je však spolu s oborou Břísek oplocen a veřejnosti nepřístupný. Na jihu je Dolské údolí s Chudým hrádkem. Kravský rybník severovýchodně od Holan je chráněn v rámci přírodní rezervace Jílovka.

Památné stromy

Na území městyse se nacházejí dva památné stromy:

• Moruše v Čapích Dvorech – morušovník bílý v zahradě domku č. p.  5 v osadě Čapí Dvory 50°37′56″ s. š., 14°29′23″ v. d.
• Lípa velkolistá u Holan – lípa velkolistá u kapličky na půli cestě mezi Holany a Loubím 50°36′19″ s. š., 14°29′19″ v. d.

Galerie

• kostel svaté Máří Magdaleny

• usedlost čp. 38

• mariánský sloup na náměstí

• základní škola

• úřad městyse

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352 na seznamu farních obcí pod děkanátem v České Lípě a řadí se tak k nejstarším slovanským sídlům kraje. V roce 1405 byly Holany městečkem s hrdelním právem a městským znakem, na němž byla stříbrná zeď s cimbuřím a dvěma věžemi, mezi nimiž je bříza. Během 15. století se obec dostala, tehdy jako součást rybnovského zboží (Rybnov je dnes část Holan) do držení Vartenberků, stejně jako rozsáhlá území kolem České Lípy. Scelené statky byly v 16. století uváděny jako novozámecké zboží, jehož centrum bylo na nově vybudovaném (odtud název) zámku v Zahrádkách. V roce 1455 byl poblíž Milčanského rybníka postaven hrad, dnes zřícenina Vítkovec. Výhodná poloha z obce vytvořila středisko trhů. Tuto pozici však ztratila v 19. století po stavbě silnic v jiných částech krajiny. Městečko poničil dvakrát požár, roku 1545 a hlavně v roce 1863, kdy v něm shořelo 27 domů. V 14. století byl v obci postaven kostel, přestavěný v barokním slohu na kostel sv. Maří Magdaleny. V roce 1680 vedl zdejší rychtář, otec osmi dětí Michal Tietze selské povstání, za což byl roku 1680 popraven. Zdejší soustava rybníků vznikla postupně v 16. až 17. století.

Dne 28. srpna 1938 se zde konala antifašistická slavnost sbratření Čechů a Němců, kterou dodnes připomíná pamětní deska na shromaždišti.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.