Blíževedly

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blíževedlech.

• barokní kostel sv. Václava na základech původního svatostánku z 14. století, stojí na náměstíčku , registrovaná kulturní památka.
• Barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714 s balustrádou soch svatých od sochaře F. Tollingera. Byl postaven po morové epidemii. Registrované kulturní památka.
• Kaple zasvěcená Panně Marii Bolestné z roku 1784, barokně upravené o 90 let později.
• Bývalá kovárna na náměstí, registrovaná kulturní památka
• Bývalá sýpka čp.40 pod kostelem, registrovaná kulturní památka

Pod Blíževedly náleží několik (původně samostatných) vesniček a osad, na jejichž katastrech jsou:

• zřícenina hradu Hřídelík, registrovaná kulturní památka.
• vrch Ronov (552 m) se zříceninou stejnojmenného hradu a kulturní i přírodní památkou vyhlášenou roku 1995.
• Hora Vlhošť, sousední Malý Vlhošť a osada Vlhošť, vše na katastru obce Litice, začleněné do Blíževedel
• Vlhošť (přírodní rezervace)
• Statek v osadě Stranné na místě někdejší tvrze, zrenovovaná kulturní památka.

Galerie

• kostel svatého Václava

• Sloup se sousoším Nejsvětější trojice

• kovárna na náměstí

Historie

První historická zmínka o vsi pochází z roku 1290, kdy Blíževedly, tehdy uváděné jako trhová ves, získaly od pražského biskupa Tobiáše z Bechyně tržní právo a následně povýšeny králem Václavem II. na městečko. Městský znak jim věnoval až roku 1685 biskup Jaroslav Ignác ze Štemberka. Osídlení zde existovalo od pravěku. Blíževedly byly kolem roku 1334 podhradím hradu Hřídelík. Jeho rozvoj zastavily války, nejdříve je dobyli husité vedení Janem Roháčem z Dubé, pak přišla třicetiletá válka. Po roce 1550 se ve zdejší krajině usadili němečtí kolonisté. Další rozvoj zabrzdil jednak mor roku 1714 a hlavně velké požáry v letech 1784 a 1859.