Orlické Záhoří

Historie

První zpráva o místní části Kunštát pochází z Kladského urbáře z roku 1571, kde se uvádí polesí „oberhalb Neuweistritz, von der Hegerei Verlorenwasser anfangend, der Orlitz nach bis an die „alte wüste Stadt“, die man die Kronstadt nennt“. Další písemná zmínka o obci pochází z roku 1628. Název obce Orlické Záhoří vznikl v roce 1951 po sloučení obcí Kunštátu, Bedřichovky, Jadrné, Trčkova, Zelenky a Černé Vody.

Povstání na Kunštátských horách 1628

Opočenské panství patřilo od druhé poloviny 16. století Trčkům z Lípy. Ti byli nekatolíky a podle jejich vzoru byli silně evangeličtí i téměř všichni poddaní jejich rozsáhlého panství.

Za účelem rekatolizace byly po obnoveném zřízení zemském v každém kraji byla zřízeny po roce 1627 protireformační komise. Pro Kraj královéhradecký byli jejími členy:

• Kašpar z Questenbergu - opat strahovského premonstrátského kláštera,
• Otto z Oppersdorfu (na Častolovicích) krajský hejtman - za stav panský a
• Jiří Ostrovský ze Skalky - krajský hejtman - za stav rytířský.

Komise byla hned přednostně vyslána na opočensko, protože si hradecký arciděkan stěžoval, že Trčkové trpí na svém panství kacířské predikanty a tisícihlavá shromáždění kacířů. Nejen vzor vrchnosti, ale i narůstající ekonomické problémy způsobily, že komise vstoupila na sud se střelným prachem. Trčkové sice museli ctít záměry státní a církevní exekutivy, v jejich podání to však často vyznívalo jako karikatura. Nezapomínejme, že stále trvala třicetiletá válka a Trčkové byli dosti dobře obeznámeni s poměry u státní administrativy, „mladý pán“ Adam Erdmann Trčka byl navíc významným valdštejnským generálem. Zkoušeli tedy, co si mohou dovolit. 26.1.1628 přečetl opočenský purkrabí dobrušským konšelům císařský mandát o přestupu ke katolické církvi.

31.1.1628 dobrušská obec Trčkovi přestup odmítla.

2.2.1628 večer přijela krajská protireformační komise. Přivítal je Adam Erdmann Trčka, syn majitele panství Jana Rudolfa. Komise předvolala na 3.-5.února jednotlivé obce.

Následující den však vesnice přišly najednou a se zbraněmi. Adam Erdmann sice proti nim vyjel s několika jezdci, aby komisi dokázal snahu, ale jednání bylo zmařeno. Sedláci na místě ztrastali několik odpůrců z vlastních řad - jednoho zabili, jednoho ztloukli a jeden utekl. Komise chtěla okamžitě pozvat vojsko, ale Adam Erdmann dohodl s Questenbergem náhradní termín na 8.2.1628.

7.2.1628 jednal Adam s horskými vsemi v Dobrušce a s "krajskými" v Třebechovicích. Obce odmítly přestup Vesnice současně začaly organizovat odpor. Pro nesouhlas s povstáním byl ubit rychtář Jeroným z Nového Hrádku. Byla zřízena služba jízdních kurýrů mezi obcemi. Z každé usedlosti se měl účastnit "vojenské služby" jeden muž. Pro jednotlivé ze tří praporů bylo rozděleno „verbovací“ a „bojové“ teritorium a stanoven postup. Vzniklo i několik dalších samostatných oddílů. Povstání se účastnilo více než 100 zběhlých mušketýrů a ti dodali vojenské zkušenosti. Vysoko v "Kunštátských" horách probíhal výcvik vojska. Počet aktivních povstalců dosáhl asi 4000.

12.2.1628 povolala protireformační komise na náchodský zámek rychtáře a konšely. Opět přišli všichni poddaní a přestup ke katolické církvi odmítli. Odehrál se první střet s vojskem. Zástupy byly rozehnány jízdou a 40 povstalců bylo uvězněno. Asi 50 mužů pod vedením jistého "Roštlapila a krejčího z Kostelce vydrancovala Žalmanovu Lhotku.

13.2.1628 byli znovu předvoláni rychtáři a konšelé na náchodský zámek. Ve 14,00 se objevily houfy ozbrojených sedláků a obklíčily náchodský zámek.

V téže době posílají povstalci shromáždění u Kunštátu dopis Kosteleckým a vyhrožují jim, aby nepřestupovali ke katolické víře. Jiný oddíl táhne od Žalmanovy Lhotky ke Kostelci a Častolovicím.

14.2.1628 je mezi poddané poslán vyjednávat regent trčkovských panství Jindřich Kustoš a ten přislíbil náboženskou svobodu, jen aby dav uklidnil. Sedláci v jeho souhlasu viděli tolik žádanou vstřícnost vrchnosti.

V této době se už zapojili poddaní z trčkovských panství Opočno, Náchod, Nové Město, Smiřice a Rychnov. Samotná jmenovaná města byla proti. K povstalcům se přidala pouze Dobruška a Třebechovice. Zajímavá je postava Václava Králíka z Brocné. Byl to hejtman Lesliů na panství Nové Město nad Metují a tvrdě se zastával poddaných proti jejich přehnanému ždímání proti svému skotskému zaměstnavateli až do té míry, že hrozil odstoupením.

Poddaní projevili pozoruhodné organizační schopnosti. Táhli prý pod korouhvemi s kalichy (možná však šlo o korouhve zabavené v kostelích). K organizátorům patřil i Pavel Špalkař, vysloužilý stavovský voják a dřevař z Kunštátských hor. Zorganizovány byly i sbírky peněz na nákup zbraní. 1.praporu velel hejtman sedlák Krystof - ten padl při dobývání Opočna, lajtnanty byl sedlák Jan Samek a Zoufal z Houdkovic, fendrychem krejčí z Jeníkovic. Dalšími veliteli byli Jan Kuncl z Rychnovka, Vlach z Dobrušky a zeman Zdeněk Straka z Nedabylic na Hoděčíně.

Povstalci dobyli Opočno a zámek Skalku. Koncem února táhne zástup z rychnovska na třebechovicko. Měšťané z Kostelce a Častolovic však povstalce u Lible přepadli a způsobili jim ztráty.

7.3.1628 povstalci dobyli zámek Nové Město nad Metují, zajali regenta Kustoše a ukořistili 5000 dukátů. Vybuchl přitom střelný prach a zahynulo 150 lidí. Dalším cílem byl Náchod a Hradec Králové. Krajský hejtman Otto z Oppersdorfu mezitím uprchl do Hradce Králové a požádal místodržící o vojsko. A vojsko skutečně během týdne dorazilo do samého ohniska povstání:

14.3.1628 dobyl generál Martin Huerta Nové Město nad Metují.

15.3.1628 povstalecké oddíly byly poraženy Valdštejnovými vojáky u Hradce Králové. 500 povstalců bylopobito a 600 zajato.

Nejstarším známým rychtářem (Gerichtsvogt) „Grundstadtu“ byl Michael Neugebauer. Zemřel před rokem 1630. Další rychtáři:

• 1651 Bartl Niederfier
• 1663 Mertten Köller