Nové Město nad Metují

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Novém Městě nad Metují.

Zámek

Podrobnější informace naleznete v článku Zámek Nové Město nad Metují.

Náměstí a další památky

Náměstí je obdélník o rozměrech asi 140 x 60 m, ze tří stran s nepřerušeným podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají však původní jednotný ráz i výšku. Na náměstí stojí raně barokní mariánský sloup (1696) a socha Nejsvětější Trojice (1767). Stará radnice pochází z roku 1535-45 a vznikla přestavbou měšťanského domu. Nová radnice vznikla v roce 1893 adaptací původní školy ze 16.století.

Kostel Nejsvětější Trojice ve východním rohu náměstí byl postaven brzy po založení města a přestavěn roku 1540. Je to prostá sálová stavba s křížovou klenbou a pětibokým závěrem ještě v gotickém duchu. Vedle presbytáře je čtyřboká věž s ochozem, která sloužila i jako hláska. Na Krajském předměstí stojí barokní bývalý klášterní kostel Narození Panny Marie (1767) a za ním hřbitovní kostel Všech svatých z let 1580-1582.

Ochrana přírody

Na území města částečně zasahuje přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují.

Přímo v katastru Nového Města jsou chráněny tři památné stromy:

• Husova lípa (Nové Město nad Metují)
• Rezecký dub
• Tis u Českých bratří

Další památné stromy (mj. Vojnarova lípa, spojená s dílem spisovatele Aloise Jiráska) se nalézají v katastru místní části Krčín.

Galerie

• Mariánský sloup na Husově náměstí

• Sloup a kostel Nejsvětější Trojice

• Nové město, jižní podbloubí

• Nové Město, kostel od východu

• letecký pohled

• letecký pohled

• letecký pohled

• výhled

Historie

Brzy po svém založení město roku 1526 vyhořelo. Většina domů na náměstí byla pak postavena podle jednotného plánu za Vojtěcha z Pernštejna v letech 1526-1548. Renesanční ráz historického jádra spolu s opevněním si město zachovalo do dnešních dob. Roku 1623 město koupil Albrecht z Valdštejna, pak bylo v majetku Trčků z Lípy a od roku 1634 Waltera z Leslie. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století (1878 severní Krajská brána, 1904 jižní Horská brána). Na severní straně se zachovala věž Zázvorka s branou. V letech 1953-1954 byla severozápadní strana náměstí přestavěna do uniformní podoby architektem M. Vincíkem. Od 19. století vznikl ve městě textilní průmysl, v 50. a 60. letech 20. století vznikly velké továrny na stavební stroje a na výrobu hodinek. Po roce 1990 se průmysl proměnil a město bylo důkladně obnoveno.

Osobnosti

• Josef Blažej Smrček (1751–1799), český řádový hudebník a skladatel