Nová Paka

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Pace.

• Paulánský klášter, dnes nemocnice, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z roku 1709-1732 s freskami od Josefa Kramolína. Spolu s kostelem býval poutním místem.
• Farní kostel svatého Mikuláše na náměstí – první zpráva o kostele pochází z roku 1357, samotný kostel byl v roce 1872 přestavěn v novogotickém slohu
• Mariánský sloup na náměstí z roku 1716
• Kašna na náměstí z roku 1814
• Dřevěný řeckokatolický chrám přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi
• Zázračný obraz Panny Marie, který byl nejdříve umístěn v kapli nad městem, poté přenesen do farního kostela svatého Mikuláše. Zmínka o Madoně je už v roce 1414.

Muzea

Městské muzeum Nová Paka

• Suchardův dům – expozice Městského muzea Nová Paka
• Klenotnice – expozice Městského muzea Nová Paka věnovaná drahým kamenům a spiritismu.
• Autogalerie V.I.T.V.A.R. – muzeum historickým automobilů a motocyklů, věnováno i automobilovému závodníkovi Antonínu Vitvarovi (zakladatel Krkonošského a Novopackého okruhu); technická památka

Zajímavosti

Panně Marii Pakenské byla zasvěcena 26. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674 – 1690.

Historie

Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 1827 a 1844. Důvodem častých požárů byla zejména výstavba ze dřeva.

Klášter paulánů

První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů . Podnět k výstavbě kláštera dal majitel zdejšího panství svobodný pán Rudolf z Tiefenbachu ve své závěti z roku 1650. Přípravné práce byly dle závěti zahájeny po jeho smrti v roce 1653. Výkopové práce začaly v roce 1654, základní kámen byl položen v roce 1655. Obytná budova však byla dokončena až v roce 1701. Stavba klášterního kostela v barokním stylu byla zahájena roku 1709, vysvěcen byl v roce 1724 a v následujících letech dokončen. Za autora je považován jeden ze žáků Kryštofa Dienzenhofera. Kostel poté sloužil přicházejícím poutníkům. Na vnitřní vybavení však nebyly peníze a tak pomohla sbírka mezi místními občany. Většina mobiliáře byla pořízena až v následujících osmi letech. K jeho vybavení patřily dva obrazy od Josepha z Fuehrichu, Josefa Zeleného a především obrazy Petra Brandla. Fresky zhotovil J. Kramolín. Za zmínku stojí i pozdně gotická Madona a soubor soch u varhan – dětské postavičky s hudebními nástroji v rukou tvořící orchestr. V roce 1737 bylo ke kostelu vystavěno kryté schodiště. V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen. Do konventu byl na počátku 19. století přemístěn z Jičína vojenský vychovávací ústav pro děti. Od roku 1872 sloužila budova jako nemocnice.

Osobnosti

• František Faustin Procházka (1749–1809), český kněz a buditel, spisovatel
• František Matěj Hilmar (1803–1881), český hudební skladatel
• Jindřich Niederle (1840–1875), český klasický filolog
• Jan Machytka (1844–1887), architekt
• Josef Tulka (1846–1882), český malíř
• Hynek Tomáš (1861–1956), český varhaník, sbormistr a hudební skladatel
• Josef Karel Šlejhar (1864–1914), český kněz a buditel, spisovatel
• Bohumil Tomáš (1871–1945), český dirigent a hudební skladatel
• Jan Opolský (1875–1942), český básník impresionismu a symbolismu
• Bohumil Kafka (1878–1942), český sochař
• Vojtěch Sucharda (1884–1968), český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář
• František Hák (1886-1974), český fotograf, otec Miroslava Háka
• Ladislav Zívr (1909–1980), český sochař
• Josef Kocourek (spisovatel) (1909–1933), český spisovatel
• Miroslav Hák (1911–1978), český fotograf, syn Františka Háka
• Jaromír Typlt (1973), český spisovatel, esejista, performer, výtvarný kurátor a editor
• Otakar Číla (1894-1977), český malíř

Suchardové

Z místních rodů se stal nejproslulejším rod Suchardů:

• Jan Sucharda starší (1770–1820), český řezbář, sochař a tkadlec. Jeho syn byl
• Jan Sucharda mladší (1797–1873), český řezbář, sochař a malíř. Jeho syn byl
• Antonín Sucharda starší (1812–1886), český řezbář, loutkořezbář, kreslič a malíř. Jeho syn byl
• Antonín Sucharda mladší (1843–1911), český řezbář, sochař, Sokol, spiritista a zakladatel Suchardova domu. Měl tři děti:
• Stanislav Sucharda (1866–1916), český sochař
• Vojtěch Sucharda (1884–1968), český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
• Anna Suchardová Boudová (1870–1968), česká akademická malířka a keramička. Její syn byl Cyril Bouda (1901–1984), český malíř a ilustrátor, který se však narodil již v Kladně.

Centrem tvorby Suchardů byl od roku 1896 tzv. Suchardův dům, který nechal postavit Antonín Sucharda mladší po svém návratu z Itálie podle návrhu architekta Jaroslava Breta. Na výzdobě domu se podíleli všichni členové rodiny i svědek svatby Anny Suchardové Mikoláš Aleš, který zde vytvořil sgrafito sv. Božetěcha. Dnes je zde expozice Městského muzea Nová Paka.