Lázně Bělohrad (Okres Jičín)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lázních Bělohrad.

barokní zámek na místě původní tvrze postavil roku 1550 Jan Škopek z Bílých Otradovic renesanční zámeček. Dnešní podoba je výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Zámek je v současné době využíván jako internát pro odborné učiliště a není široké veřejnosti přístupný. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií z roku 1831, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko je oranžérii je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva – symbol městského znaku (50°25′45″ s. š., 15°34′53″ v. d.). Při sz. nároží zámku roste památný strom – Bělohradský buk (50°25′45″ s. š., 15°34′51″ v. d.).
kostel Všech svatých - barokní kostel z roku 1689, hlavní oltářní obraz je od akademického malíře A. Muhla, obraz madony od Václava Březiny (50°25′34″ s. š., 15°35′2″ v. d.)
Fričovo museum – postavil jej v letech 1904–05 Antonín Frič (50°25′39″ s. š., 15°34′58″ v. d.)
Rodný domek K. V. Raise
Bažantnice - lázeňský park s hudebním pavilonkem, přírodní památka (50°25′33″ s. š., 15°35′44″ v. d.)
Pardoubek - rybník, jehož název byl odvozen od pár doubků, které byly vysazeny na hrázi. Původním majitelem byla Anna z Asseburgu, později hrabě Merweld, který po 1. světové válce zde zřídil plovárnu, kabinky a zajistil stálou službu plavčíka. V době socialistické vlády Československa byl zřízen betonový okraj, provedena parková úprava, ale nebyly prováděny údržbové práce, proto koupaliště a blízké okolí velice zchátralo a v současné době je rybník využíván jen k rybářským účelům (50°25′49″ s. š., 15°35′41″ v. d.)
Byšičky (50°25′8″ s. š., 15°36′37″ v. d.), osamocený kostelík se hřbitovem (pozůstatek zaniklé středověké vesnice) a stejnojmenná přírodní památka, lesy a mokřadní louky východně od města
Kamenná hůra - přírodní rezervace, bukový porost na minerálně chudém podkladě
Hřídelecká hůra - přírodní památka, geologická lokalita, bývalý lom v čedičové kupě
Údolí Javorky - přírodní památka, slatinné louky podél potoka
Erbenův dub, památný strom

Kostel Všech svatých
Kostel Všech svatých, interiér
Zámek v Lázních Bělohrad
Zámecká oranžerie - dnes památník K. V. Raise
Fričovo muzem
Busta K.V.Raise u Fričova muzea

Historie

Na počátku 17.století vlastnil některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Giovanniho Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století významným vlastníkem některých částí byl Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. Velkého rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.