Třebechovice pod Orebem

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třebechovicích pod Orebem.

• Na Třebechovickém náměstí zaujme návštěvníky morový sloup Panny Marie, socha Nejsvětější Trojice a starobylá kašna s vodotryskem z roku 1675, která původně stála na Václavském náměstí v Praze.
• Po celém světě jsou však Třebechovice pod Orebem proslulé Muzeem betlémů, založené Marií a Vladimírem Vaclíkovými. Unikátní a nejznámější je Proboštův betlém, který se stal magnetem československé expozice na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967. Na jedinečném řezbářském díle pracovali Josef Probošt, Josef Kapucián a Josef Friml celých 40 let.
• Muzeum betlémů uchovává kromě jiného i ručně psaný literátský graduál z roku 1559.
• Poblíž náměstí byl roku 1767 postaven barokní kostel svatého Ondřeje.
• Barokní kostel Božího těla na Orebu z roku 1835 postavený na místě dřevěného kostelíka.
• Skanzen Krňovice

Galerie

• Kostel Božího Těla na Orebu

• Kostel Sv. Ondřeje

• Socha Nejsvětější Trojice na náměstí

• Kaple u silnice do Opočna

• Pomník Jana Theobalda Helda, dílo sochaře Josefa Škody

• Letecký pohled od jihu

• Letecký pohled od západu

Historie

Podle pověstí se na pravém břehu Dědiny usadili lidé vedení Třebochem, který dal osadě své jméno. Když se pak osada rozšířila i na druhý břeh řeky, byl vystavěn vysoký most a ves tak získala paralelní německé označení Hohenbruck, nadneseně používané Čechy v latinské podobě Altus Pons. První písemná zmínka pochází z roku 1358. V tomto roce král Karel IV. povýšil Třebechovice na město. Během husitských válek se město stalo sídlem husitů vedených knězem Ambrožem, vůdčí osobností husitského hnutí na Hradecku. V roce 1419 se bojové bratrstvo sešlo při shromáždění stoupenců na vrchu Vinice, který přejmenovali na Oreb, podle biblického „Chórebu“, a sami stoupenci si začali říkat orebité. Orebité se stali vedle táborů a pražanů třetí významnou silou husitů. Roku 1423 se orebského bratrstva ujal sám Jan Žižka po svém příchodu do Hradce Králové. Po smrti Žižky se orebité přezvali na sirotky. Vrch Oreb byl významný i během mobilizace v roce 1938. Na věži kostela, který je na Orebě, byla hláska protiletecké obrany Hradce Králové.

Rodáci

Mezi slavné rodáky města patří:

• Josef Bonaventura Piter (1708–1764) – kněz, opat Rajhradského kláštera, spisovatel
• Jan Theobald Held (1770–1851) – významný národní buditel a osvícenec
• Jan Blahoslav Čapek (1903–1982) – spisovatel a překladatel
• Milič Čapek (1909–1997) – filozof
• František Štorek (1933–1999) – akademický sochař