Nový Bydžov

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Novém Bydžově.

Historie

První zmínka pochází z roku 1305. Město bylo založeno v rámci pravidelné geometrické osnovy jako věnné město českých královen jmenovitě Elišky Rejčky . Změna v poměrech přišla v roce 1325, kdy král Jan Lucemburský pro své dluhy předal držení města Benešovi z Vartemberka, pánovi na Hrubé Skále a v Turnově. Město se tak stalo z města královského městem poddanským. Vartemberkové pak drželi Nový Bydžov až do roku 1516, kdy byl Nový Bydžov za 14 000 kop grošů prodán Janu z Pernštejna. Dluhy a vysoká daňová zátěž nakonec způsobily, že po smrti Jana z Pernštejna se Nový Bydžov v roce 1548 dostal do držení císaře Ferdinanda I.. V roce 1549 bylo vytvořeno městské panství, když byla k Novému Bydžovu přikoupena ves Prasek s krčmou a rybníkem Šibeničním a grunty Řehoty a Zdechovice. Ferdinand I. předal vrchnostenskou pravomoc Valdštějnům bratrům Jindřichovi a Zdeňkovi Šťastným. Po jejich smrti v roce 1567 se jako odumřelé léno navrátilo město zpět do rukou krále Maxmiliána II.. Bydžovští měšťané však usilovali o statut svobodného města. Za přímluvy tehdejšího profesora Karlovy univerzity Marka Moravce Bydžovského z Florentina, ale zejména sbírkou mezi měšťany ve výši 10 000 kop českých grošů, král žádosti Bydžovských vyhověl, nechal městské panství vymazat z dvorských desk a přepsat jej do desk zemských jako svobodné zboží. Město se stalo opět městem věnným. Kromě berně a posudního platu patřilo mezi jeho povinnosti odvádět královně pravidelně na sv.Jiří 50 kop českých grošů a k Vánocům také raky a bažanty. Bažanty Bydžov odváděl až do roku 1751, kdy se za Tereziánských reforem stal Nový Bydžov sídlem nově zřízeného Bydžovského kraje. Městské panství se na konci 16.století rozšířilo dále o Chudonice, Vysočany včetně krčmy, Zachrašťany včetně krčmy, dvůr v Libni a krčmy v Zadražanech. Nemalý byl výčet rybníků: Vysocký, Velký, Zachrašťanský, Silniční, Vesní, Spodní, Vražda a Zadražanský. K panství také patřily lesy a háje (Zadražanský, Zachrašťasnký a Chlum). Králi Maxmiliánovi však zůstalo právo pro něj a jeho dědice na těžbu kovů, právo na poklady v zemi ukryté, na lov vysoké a černé zvěře (jeleni, laně, srny, medvědi a divoké svině). Město zažívalo nebývalý rozvoj. Byly přikupovány jednotlivé dvory, ale i celé obce, jejichž počet se zvýšil na devět. V roce 1593 byli Bydžovští přijati mezi příslušníky třetího stavu s právem účasti na zemských sněmech. Bydžovští se zúčastnili Českého stavovského povstání, za což byly potrestáni propadnutím majetku panství. Všechny vesnice byly ohodnoceny na 29 372 kop míšeňských grošů. Město vsi získalo zpět v roce 1628 za podmínky vydržování katolického kněze, jeho žáků a špitálu. Města bylo pod dohledem královského rychtáře.