Libčany

Památky v obci

• Původně románský Kostel Nanebevzetí Panny Marie pocházející z let okolo roku 1160.

Historie

Místo, na němž se obec rozkládá, bylo osídlené již v době předhistorické. Nejstarší písemný záznam o existenci Libčan je z roku 1073. Vesnice byla pod záštitou opatovického kláštera a je v jeho archivu uváděna daty 1251, 1352 a 1374. V letech 1541 – 1547 se Libčany staly majetkem města Hradec Králové. Po vzpouře proti Ferdinandu I. ale Hradec Libčany kvůli konfiskaci ztratil.

Místo městského hejtmana nastoupil císařský starosta Jindřich Nejedlý. Po něm to byli Strakové z Nedabylic, kteří vymřeli po přeslici. Od roku 1866 do r. 1929 zde vládli Harrachové. V roce 1775 vypukli v Libčanech selské rebelie. Vzbouřený lid zpustošil panský zámek jen proto, aby pomstil svůj dlouholetý útisk.

K Libčanům patří i významní rodáci jako např.: národní umělec a akademický malíř Vojtěch Sedláček, loutkář a loutkoherec Matěj Kopecký a výtvarník a učitel František Michálek (1896 – 1966).

Další významné osobnosti, které v Libčanech žily a působili jsou: v letech 1852 – 1860 pokrokový lékař František Cyril Kampelík, známý zakladatel venkovských záložen „kampeliček“. Napsal mnoho spisů často vydávaných pod pseudonymem „Libčanský“. V bývalém pivovaře stála kolébka akademika Zdeňka Wirtha (1878 – 1961), historika umění a předního pracovníka památkové péče. Několik let navštěvoval zdejší školu a žil zde u svých pěstounů Jaroslav Durych, který později vyrostl ve významného spisovatele. Svoji první učitelskou štaci zde prožil básník Rudolf Medek. Na libčanské škole působil většinu let svého života učitel a pozdější ředitel Josef Kozel – Halinecký, vynikající metodik, elementarista. Pro děti napsal mnoho básní, písniček a dramatických scének. Některé vlastní verše sám zhudebnil. Literární příspěvky uveřejňoval ve slovníku Královéhradecko, který po nějaký čas také redigoval. V letech 1930 – 1965 působil v Libčanech vlastenecký kněz Antonín Marek, který si získal pro svou vzácnou povahu a hrdé vlastenectví oblibu spoluobčanů bez rozdílu politické a náboženské příslušnosti.

Kulturní život v Libčanech v minulosti významně ovlivňovala Újezdní beseda pod vedením Františka Michálka a divadelní spolek „Tyl“, který pod vedením Karla Morávka a Jiřího Paukerta sehrál mnoho významných a hodnotných představení. Divadla se hrála zejména v přírodě u „Libušiny studánky“ za hostování herců Národního divadla v Praze. Činnost tohoto souboru pokračovala s menšími přestávkami až do roku 1983.

Pověst o založení Libčan

O původu Libčan se zachovala lidová pověst, vypravovaná od starých lidí. Vypravuje se takto: Slavný vévoda Břetislav I. (1037 – 1055) navštívil se svým synem Jaromírem Hradcem a vyjel si na lov do tmavých hvozdů, od nich jméno Hvozdnice. Spatřil divokého kance, pronásledoval jej a zabloudil. Tu slyší pískání jakéhosi ptáčníka jménem Libčana, jde k němu a dostává v jeho chatrči pohostinství a nocleh. Ráno provázen z hvozdů ptáčníkem, nalezl své služebnictvo, kteří ho hledali. Ptáčník, když zjistil koho pohostil, padl na kolena. „Vstaň příteli“, pravil Břetislav, „vstaň, a buď ubezpečen, že jsi mi velké dobrodiní prokázal. Ten vrch, na němž tvé čihadlo stojí až dolů k údolí, celé široké okolí i s hvozdem, jest od té chvíle, majetkem tvým i tvých dědiců.“ Z boudy ptáčníkovi stal se hrádek, kolem něhož vznikla osada, nazvaná po ptáčníkovi „Libčany“.