Velká Losenice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velké Losenici.

• Bambouch
• Kostel sv. Jakuba Staršího a stará kostnice
• Dům čp. 30
• Tvrz Durnštejn s mlýnem (hamrem)
• smírčí kámen z dob švédských válek
• Čertův kámen

Historie

První zmínky

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Původní název snad zněl Lossnitz (v roce 1405) či Welika Losenicze (1547). Obec byla založena ve 12. století. Původní je české obyvatelstvo, ale právě v této době sem byly přivedeni odborníci na těžení nerostných surovin. Zvláště za dob Přemyslovců a to z německých oblastí jako Horní Sasko a Durynsko. Těžilo se zde hlavně stříbro, také železná ruda a to na kopci Peperku. Z počátků vzniku osady je zřejmě i kostel sv. Jakuba Staršího z doby kolem 12. století. Poté co se vše „vytěžilo“, byli zdejší obyvatelé odkázáni na zemědělství. Až do konce 16. století byla Velká Losenice pod správou Polenské farnosti, poté se po schválení knížete Ditrichsteina osamostatnila.

Pojmenované okolí

Německé obyvatelstvo pak dalo okolí Velké Losenice názvy jako Robízeň (Rohe Wiese, hrubá louka); Nížkobold (Nischwald, les, ve kterém jsou hnízda ptáků a zvěře); Lenopuš (Lehnbusch, křovitý svah); Štánych (Steinig, kamenitý); Pyšlík (Büschlig, křovinatý, porostlý křovím); Kociperk (Katzenberg, Kočičí hora); Rozprureo (Rostbrunnen, rezavá studna, pramen); Dmerk (Merk, znamení). Německého původu jsou názvy polí ve Frenku, nebo Trenku (Frön, povinnost v rámci nevolnictví); Šípy (Schiffe, lodi); lesy v Tálkách (Teil, Teilchen, díl, díleček). V blízkém okolí jsou rybníky Rotajch (Rotteich, rudý rybník); rybničná oblast nazvaná Šiškotajch, muže mít svůj původ v době Žižkova tažení krajem, jako Žižkův rybník. Směrem k Malé Losenici se říkalo U hýblu (Hübel, kopec).

Počet obyvatel