Pamětihodnosti
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Novém Veselí.
Zámeček
Roku 1447 je poprvé uváděna tvrz, kterou Jiří z Kravař a ze Strážnice prodává Janu staršímu z Lomnice, po němž ji zdědil roku 1515 Vilém Meziříčský z Lomnice. Roku 1564 přestavěla Alena Berková tvrz na renesanční zámek obdélníkové dispozice s hranolovou věží. Berkům patří Nové Veselí do roku 1709, když jej František Antonín Berka roku 1706 odkazuje neteři Františce, provdané za Viléma Leopolda Kinského, která jej roku 1709 prodává žďárskému klášteru. Po zrušení kláštera přešel zámek do náboženského fondu, odkud jej roku 1793 vydražil mlynář Matěj Růžička, který jej rozdělil na čtyři obytné části.
Ostatní pamětihodnosti
- barokní kaple sv. Rocha z 1680, 1889 dostavěn vstup s věží
- sloupková Boží muka z roku 1698
- kostel sv. Václava (barokní jednolodní z roku 1752) byl vysvěcen 1757, autorem výzdoby oltářů je Ignác Josef Weidlich
- socha sv. Jana Nepomuckého, Socha sv. Floriána a Panny Marie u kostela sv. Václava
- barokní fara (1784) s mansardovou střechou a starý hřbitov
- oltář z roku 1800 v kostele, autor obrazů je Josef Ignác Havelka
- kamenný kříž u kostela z roku 1860 (Sedmimetrový žulový kříž je z 1 kusu kamene)
- renesanční zámeček s renesančními portály a arkádovou chodbou z 1564
- bývalý mlýn se zachovalou sgrafitovou výzdobou na fasádě
- stará rychta (dnes čp. 8)
- radnice (bývalá škola) z roku 1822
Galerie
-
boží muka při silnici do Budče
-
kostel sv. Václava
-
socha sv. Václava u bočního vstupu do kostela
-
barokní fara
-
socha sv. Floriána před farou
-
socha T. G. Masaryka s památníkem padlým
-
kaple sv. Rocha
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy Jan ml. z Meziříčí daroval svému strýci Janovi st. z Meziříčí ves Veselí (k darování mělo dojít již v roce 1368, zapsáno ale bylo až v roce 1377). V roce 1529 bylo Veselí označeno jako městečko, v roce 1552 byl vytvořen Novoveselský statek, který zanikl až v roce 1745, kdy byl vymazán ze zemských desk. 16. května 1563 obdrželo Veselí právo várečné. Od roku 1563 se začal užívat název Nové Veselí, kdy zároveň městečko dostalo i novou pečeť - stříbrnou mříž na červeném řetězu, kterou dole drželi 2 lvi. Ve stejném roce ale Nové Veselí dostává výměnou za právo várečné od Zikmunda Helta Kněžský rybník. Po Zikmundově smrtí držela městečko jeho manželka Alena Berková z Meziříčí společně se svým druhým manželem, Václavem Berkou z Dubé a Lipé. Roku 1709 se sídlo stává součástí panství cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou s hospodářským dvorem, mlýnem a cihelnou. Roku 1928 byla postavena škola, 1936 sokolovna, 2007 sportovní hala a kuželkárna. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
V letech 2006-2010 působil jako starosta Ivo Jonák, od roku 2010 tuto funkci zastává MVDr. Zdeněk Křivánek.
Rodáci
- Julius Pelikán (1887-1969), akademický sochař
- Isaac Jan Hodovský (1617-?), autor spisu Typica delineatio immolationis
- Vilém Volmann (1868-1913), řezbář a sochař
- Bedřich Jerie (1868-1913), učitel
- Bedřich Jerie (1885-1965), evangelický farář a spisovatel
- Jindřich Šilhan (1917-1989), římsko-katolický kněz, amatérský historik
- Alois Pohanka (*1919)
- Vlastimil Večeřa (1921-1987), sochař
Oficiální web městys Nové Veselí:
www.noveveseli.cz
PSČ Nové Veselí: 592 14