Vladislav

Historie

Česky původně Brod, později Wadislaw (1548), Wladislaw (1665), Dolní Vladislav (1869), Vladislava (Před 1918), německy Unter Wladislau (1869), Wladislaw. K městečku patřil do roku 1867 Valdíkov, do roku 1867 a od roku 1964 Hostákov, do roku 1884 Smrk. Roku 1870 měla 619 obyvatel, roku 1890 měla 650 obyvatel, roku 1991 měla 1 244 obyvatel. Kostel nejsvětější Trojice, původně pozdně románsky s jádrem z 13. století, se poprvé připomíná až roku 1358, kdy se uvádí na listině opata Adama vladislavský farář Petr. Kostel však nepochybně podle dochovaných článků stavěla třebíčská klášterní huť nejpozději ve 30. letech 13. století. Dříve byl zasvěcen Panně Marii, protože v roce 1496 byl ulit zvon ke cti Boha Všemohoucího a Panny Marie. Barokní úpravy kostela byly provedeny po roce 1728, kdy tady byla zřízena lokálie, a po dlouhé době byl ustanoven u kostela kaplan Antonín Sláma. Kostel byl opraven v roce 1890–1900. Fara byla znovu postavena v roce 1859, ale úplně upravena byla roku 1901.

Městečko Vladislav vzniklo z hodně staré osady, která byla založena někdy v osmém století, těsně na levém břehu řeky Jihlavy. Bylo tam pár dřevěných chat, ve kterých většinou bydleli rybáři z kmene Nemojoviců. Když v roce 1101 byl založen benediktinský klášter Třebeč (v dnešní době Třebíč), byla osada Brod přidělena ke klášteru a její obyvatelé měli za povinnost zásobovat klášter rybami. Někdy v té době je uváděn i název Vršice, odvozený od vršů, tedy proutěných košů určených k chytání ryb. Dnešní název obce, Vladislav, měl být podle nepodložených pověstí dán na památku podle zde narozeného Vladislava, syna knížete Oldřicha Brněnského. Na mapě je tento název poprvé uváděn až roku 1665, ale už v roce 1548 bylo zhotoveno stříbrné razítko, které dodnes dochovalo. Má nápis: „Peciet miesteczka Wadislawi“ se znakem vrše či koše na chytání ryb. Městečko Vladislav bylo také sídlem okrsku patrimoniálních soudů. Do okrsku soudu patřily dědiny: Městečko Vladislav, dědina Smrk, Střížov, Hostákov, Číměř a Valdíkov.

Do roku 1848 nebylo v českých zemích jednotného obecního řádu a na každém panství byly obce spravovány podle instrukcí či artikulí, které vydal pán nebo jeho úředník. Proto bývala správa obcí rozdílná.

V dubnu vystěhovali Němci osadu německé dívčí mládeže ze školy. Místo toho tam zřídili vojenský lazaret, kam sváželi raněné z fronty. Na velkém sportovním hřišti v Kartouzích zařídili opravnu aut a pancéřů.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Mgr. Květoslav Havlíček, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Havlena.