Slavětice

Pamětihodnosti

• Kaplička

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Slavětice byly od svých počátků majetkově rozděleny. Menší díl náležel mezi původní statky třebíčského benediktinského kláštera, větší byl ve světských rukou, některé desátky patřily klášteru dalešickému (roku 1375 držel část slavětického zboží Jan z Holoubka). K majetkovému scelení osady došlo až v roku 1454, kdy ji celou držel Lizna z Arklebic. Jeho rod se na Slavěticích udržel do roku 1503 (patrně za nich byla ve vsi vybudována tvrz, poprvé však připomínaná až roku 1613), po nich tu až do roku 1590 poroučeli rytíři Jankovští z Vlašimě. Z mnoha dalších, většinou rychle se střídajících majitelů, lze uvést alespoň Sedlnické z Choltic, hrabata z Thurnu-Valssasina, hrabata z Lichtenštejna-Kastelkornu a hrabata Dauny. Hrabě Jindřich z Daunu (od roku 1736) připojil Slavětice k dalešickému panství, nejpozději tehdy také zanikla slavětická tvrz.

Z 18. století pochází slavětická obecní pečeť se třemi jetelovými trojlístky na dlouhém stonku s listy v pečetním poli, opis majuskulou SLAWITTICE. Tvůrce návrhů znaku a praporu upravil toto pečetní znamení do heraldické podoby, doplnil symbolem tvrze, připomínkou rodu z Arklebic (modrá a stříbrná) a hrabat z Daunu (červená a zlatá spolu s korunou z jejich rozšířeného erbu). Z předkládaných návrhů znaku vychází i upravené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.