Náměšť nad Oslavou

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Náměšti nad Oslavou.

• Náměšťský zámek – původně gotický hrad, nyní renesanční zámek s expozicí gobelínů. Možnost prohlídek hraběcích ložnic a dětských pokojů.
• Náměšťská obora – chov daňků, kulturní a přírodní památka, evropsky významná lokalita
• Vojenské letiště Náměšť nad Oslavou
• Rozhledna Babylon u Kramolína
• Barokní most se sochami Josefa Winterhaldera
• Kostel sv. Jana Křtitele
• Kaple svaté Anny ve Špitálku
• Hrobka Haugwitzů
• Husův sbor
• Vicenický žleb
• Masarykovo náměstí
• Rathan – rybník
• Sousoší Nejsvětější Trojice
• Žižkův dub

Historie

První zmínka o Náměšti nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Mezeříčských z Lomnice. Z této doby zřejmě pochází okrouhlá věž v areálu zámku. Kolem roku 1304 měla být Náměšť zničena kumánskými hordami a také obsazena Lipoltem Krajířem z Krajku. V roce 1408 měl být hrad dobyt Lackem z Kravař, páni z Kravař se tak stali jeho majiteli. Byli jimi i za husitských válek a vzhledem k tomu, že byli víry podobojí, tak byla Náměšť drancována Zikmundovými vojsky. Dalším majitelem panství byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, významný právník, který vyložil zemské právo v Knize Tovačovské, a jenž se za vlády Vladislava I. stal moravským zemským hejtmanem. Roku 1481 se opět mění majitel panství a znovu se jimi stávají pánové Mezeříčtí z Lomnice a Václav z Lomnice zřizuje na zámku tiskárnu, kde byla vytištěna první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzely z Prahy.

Po letech vlády pánů z Lomnice získává panství Jan starší ze Žerotína, za jeho vlády byl tehdejší hrad přestavěn na zámek a tiskárnu českých bratří nechal přesunout z Ivančic do Kralic nad Oslavou, kde později byla vytištěna tzv. Bible kralická. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka. Ten se zasloužil žádostí o povýšení Náměště na městečko s vlastním městským znakem, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici.

O sedm let později město vyhořelo a také byl založen Bedřichem Vilémem kapucínský klášter, v roce 1795 byla v jeho místě zřízena výrobna látek. V této době již vládl náměšťskému panství Jindřich Vilém Haugvic. Založil zámeckou kapelu, udržoval kontakt s hudebníky z Vídně, znal se osobně se skladateli jako byli Christoph Willibald Gluck či Antonio Salieri. Jeho syn Karel Vilém (převzal panství v roce 1834) byl zase přítelem Johana Strausse a sám byl také hudebníkem a skladatelem. O několik let později se Náměšť stala sídlem okresního soudu a stala se sídlem soudního okresu (byla součástí politického okresu Třebíč) a v roce 1886 bylo město napojeno na železnici do Zastávky a dále do Brna. V roce 1923 se Náměšť nad Oslavou stala městem. Mezi lety 1949 a 1960 bylo město součástí okresu Velká Bíteš.

Vývoj počtu obyvatel

Osobnosti

•  Vladimír Fiala – poslanec Sněmovny lidu, statik, ornitolog, do Náměště jej přivedla jeho manželka, autor knihy o ptactvu na náměšťských rybnících
•  Fridrich Vilém Haugwitz – hrabě, velkou část života spojil s panstvím v Náměšti nad Oslavou
•  Heinrich Homma – advokát, poslanec Moravského zemského sněmu, starosta Znojma
• Josef Chmelíček, (1823–1891), český kněz, teolog, hudební skladatel, pedagog a spisovatel
• Jan Chmelíček (1825–1891), hudební skladatel, teolog a pedagog
•  Pavel Kubiš – hokejista
•  Gottfried Rieger – kapelník u hraběte Haugwitze, narozen v Opavici
•  Josef Strouhal – režisér, herec a divadelní ředitel divadla v Kladně
•  Josef Šandera – voják, velitel výsadku Barium
•  Štěpán Vlašín – literární kritik a historik
•  Josef Winterhalder starší – sochař, který působil v Náměšti, narozen v Rakousku