Moravské Budějovice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravských Budějovicích.

• kaple sv. Jana Nepomuckého – postavena na bývalém hřbitově v roce 1713 na popud Terezie Polyxeny, vdovy po Václavu Renaltu ze Schaumburka
• kaple sv. Anny
• kaple sv. Michala – původně románská rotunda z 13. století
• farní kostel sv. Jiljí – připomíná se již od roku 1240, kostel byl přestavěn v roce 1532, v 18. století byl přestavěn do dnešní podoby
• kostelní věž – 49,9 metrů vysoká kostelní věž s hodinami
• zámek – byl vystavěn mezi lety 1666 a 1672, a to Rudolfem Jindřichem ze Schaumburka
• židovský hřbitov

Historie

První zmínka o Moravských Budějovicích pochází z roku 1231, město bylo zmíněno v listině, kde se oznamuje, že papež Řehoř IX. bere pod svoji ochranu vdovu po Přemyslu Otakarovi I. i jejími věnnými statky. Její jméno bylo Konstancie Uherská. Město tehdy leželo na tzv. Haberské stezce. Město tehdy patřilo pod bítovský hrad. Pravděpodobně ve městě existoval i opevněný dvorec a ke konci 13. století bylo datováno založení tržiště v prostorách dnešního centrálního náměstí.

Město tehdy patřilo majitelům Bítovského hradu a panství Lichtenburkům, v roce 1498 se Moravské Budějovice staly městem poddanským. Bítovské panství dostala oprávnění vlastnit pozemky i další, Moravské Budějovice se tak staly městem a dostaly do užívání znak. Dalšími majiteli města byl rod Valdštějnů. Během jejich vlády bylo vydlážděno náměstí, založena škola a město postihl i velký požár (r. 1532). Po bitvě na Bílé hoře byl uvězněn a ve vězení na Špilberku brzy zemřel poslední z Valdštejnů – Zdeněk Brtnický a město tak konfiskací za pohledávky vůči císaři získali páni ze Schaumburka, prvním majitelem byl Hanibal ze Schaumburka. V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka a rozhodl se usadit rod v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval a na jejich základu postavil budovu zámku. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy měla shořet polovina města a město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se až v dalším století (r. 1736) stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, jež spravovali město. Městem v roce 1805 táhli napoleonští vojáci.

V roce 1850 byl ve městě zřízen okresní soud a berní úřad a samotné město se stalo součástí politického okresu Znojmo. V roce 1896 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství a město se tak stalo městem okresním. V roce 1864 vznikl i český spolek Čtenářský spolek slovanský Budivoj, který organizoval kulturní a vzdělávací činnost, zřídil městskou knihovnu, z jeho podnětu byla založena Vzájemná záložna, byl postaven Národní dům a např. byla v roce 1874 založena i Městská spořitelna. Později vzniklo i městské muzeum, byly vydávány noviny a také vznikla Továrna hospodářských strojů a slévárny Matěje Smrčky. Byla postavena i sokolovna pro místní členy sokola a mezi lety 1869 a 1871 byla vybudována železnice z Vídně do Prahy. V roce 1896 byla vybudována trať z Moravských Budějovic do Jemnice.

Po čtenářském spolku vznikly i spolky další, v roce 1874 vznikl hasičský a občanský střelecký spolek, v roce 1880 spolek učitelský, v roce 1882 okrašlovací spolek, v roce 1883 Matice školská, v roce 1885 německý čtenářský spolek, v roce 1889 Sokol, v roce 1891 ženský pěvecký a vzdělávací spolek, v roce 1894 okresní hospodářský spolek, v roce 1896 župní hasičský spolek, v roce 1899 Národní jednota a později i další, např. Orel, legionářský, cyklistický, klub mladé generace, židovský a další. V roce 1848 byla založena utrakvistická obecná škola, v roce 1867 i hlavní s nižší reálkou, v roce 1887 i česká a německá obecná škola. K roku 1889 byla založená chlapecká měšťanská škola a hned další rok byla založena i dívčí měšťanská škola. V roce 1900 byla založena i živnostenská pokračovací škola a v roce 1911 bylo založeno i reálné gymnázium, jež v roce 1919 bylo převedeno pod stát. V roce 1938 byl do Mor. Budějovic přemístěn i učitelský koedukační ústav, tentýž rok byla založena i obchodní škola a škola pro ženská povolání.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel: 7524.

Osobnosti

• Ralph Benatzky – hudební skladatel
• Josef Fišer – historik
• Karel Förster (1855–1921) – český houslista, varhaník a hudební skladatel.
• Jan Funtíček – učitel a spisovatel
• Josef Hendrich – komeniolog
• Jaromír Herle – sbormistr Národního divadla
• Jaroslav Hubáček – jazykovědec, první rektor Ostravské univerzity v Ostravě
• Zdeněk Chalabala – dirigent Národního divadla
• Jaroslav Jaroš – operní zpěvák
• František Jech – historik
• Emil Jenerál – historik
• Josef Kalenský – vlastním jménem Urbánek, autor a překladatel knih pro mládež
• Ivo Novák – filmový režisér a scenárista
• Jaroslav Palliardi – archeolog
• Jára Pospíšil – operní zpěvák
• Josef Purcner - statkář a politik, poslanec Moravského zemského sněmu
• Michaela Salačová – Miss České republiky 2000, DJka
• Eduard Špatinka – klavírista a cellista
• Josef František Svoboda – historik, etnograf a muzeolog
• Karel Urbanec – český bankéř, ředitel Živnostenské banky
• Josef František Urbánek – pedagog a autor knih pro děti
• František Augustin Urbánek – zřizovatel prvního českého nakladatelství hudebnin v Praze a dědeček Jana Hanuše
• Velebín Urbánek – hudební nakladatel, bratr Františka Augustina
• Miroslav Venhoda – dirigent Pražských madrigalistů